Právní předpis má vycházet z nové úpravy ochrany osobních údajů stanovené Nařízením GDPR, které bylo schváleno Evropským parlamentem v roce 2016 s dvouletou legisvakanční lhůtou. Poslancům a senátorům však nestačily ani tyto dva roky, aby nový zákon přijali. Návrh zákona, který schválila Poslanecká sněmovna na konci minulého roku, neprošel Senátem, který ho poslal zpět do sněmovny spolu s pozměňovacími návrhy. Senátorům se nelíbí ustanovení, které snižuje maximální výši pokut pro veřejnou správu na 10 milionů korun, malým obcím a příspěvkovým organizacím pak na 15 tisíc korun. Dle Senátu by totiž veřejná správa za porušení zákona neměla být pokutována vůbec. S tímto ovšem nesouhlasíme. Dle našeho názoru by zde naopak měly být kladeny vyšší nároky na soulad činnosti s Nařízení a případné následky při nedodržení. Porušení ochrany osobních údajů ze strany státu je totiž mnohem závažnější než v rámci soukromého sektoru. Dále chce Senát změnit tu část zákona, která ustanovuje Úřad pro ochranu osobních údajů jako odvolací orgán u sporů týkající se zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Podle senátorů je nutné hlouběji zanalyzovat, zdali je na to Úřad připraven. Poslanci budou moci o zákonu opět jednat nejdříve 11. února 2019. Pro případné přehlasování Senátu je pak potřeba prostá většina poslanců.
Evropané by se měli zlepšit v ochraně svých osobních dat při používání smartphonů, vyšlo z průzkumu Evropského statistického úřadu Eurostat. Češi jsou nejhorší.
67% Čechů nikdy neodmítá přístup k osobním údajům při instalaci aplikací. Dvě třetiny respondentů tak dává volně k dispozici osobní data ze svého telefonu. Z celkových výsledků pak vyšlo také najevo, že jen necelých 60% Evropanů má na svém chytrém telefonu nainstalovaný bezpečnostní systém. Vedle Čechů vyšly z průzkumu nejhůře Bulhaři, Kypřané a Britové. Nejlépe si svá osobní data chrání Francouzi a Němci.
Francouzský úřad na ochranu osobní údajů (CNIL) udělil společnosti Googlu pokutu 50 milionů euro.
CNIL se tak rozhodl dát za pravdu stížnostem, které obdržel minulý rok. Ty poukazovaly na to, že Google nemá dostatečné zákonné důvody ke sběru osobních údajů a že subjekty údajů tlačí do nuceného a neinformovaného souhlasu. Dle CNIL Google pochybil zejména ve dvou ohledech. Uživatelé operačního systému Android nemají dostatečný přehled o tom, jak společnost s jejich osobními údaji nakládá (například v souvislosti s personalizací a geolokačními službami). Google pak navíc záměrně komplikuje přístup k těmto informacím. Dostat se k nim totiž mnohdy zabere i 6 akcí a vysvětlení pak nejsou dostatečně jasná.
Podle CNIL také Google nesplňuje základní podmínky u souhlasu se zpracováním osobních údajů, tedy jasnost a srozumitelnost. Například informace o využití dat pro personalizaci jsou rozděleny do několika dokumentů, u kterých navíc není dostatečně patrné, na základě jakých svých služeb (Youtube, vyhledávač, Google Maps apod.) Google data sbírá. Dále chybí více možností, jak si ochranu svých dat mohou subjekty údajů sami aktivně upravit a nastavit. V některých případech je pak souhlas předem zaškrtnut. Tím vším CNIL odůvodnil výši této pokuty spolu s tím, že se jedná o dlouhodobě trvající praxi zásadně porušující Nařízení GDPR. Stejným podnětem se zabývá i Úřad pro ochranu osobních údajů.
Microsoft i Apple jsou pro zavedení GDPR po celém světě.
Přesněji se tak vyjádřili CEO obou společností – Satya Nadella a Tim Cook. Dle Nadelly bylo na čase, aby se začalo brát soukromí jako základní lidské právo vážněji. Nadella dále doufá, že se brzy k Evropské unii připojí Spojené státy a Čína. Ty by pak spolu měly prosadit jednotnou úpravu osobních dat a soukromí po celém světě. Na závěr je potřeba zmínit, že vedle lepší a snadněji vymahatelné úpravy by celosvětová jednotná právní úprava znamenala finanční úlevu právě pro nadnárodní společnosti jako je Apple a Microsoft. Ostatně i to Satya Nadella zmínil ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Pokud si nevíte s problematikou GDPR rady, neváhejte se obrátit na naši obchodní společnost.