17. září 2026 Evropská komise zveřejnila svůj návrh nařízení Udržování zodpovědnosti a důvěryhodnosti
digitálních prostorů na internetu v EU, také zvaný „EU KIDS Act“. Toto nařízení by v současné podobě
zakázalo dětem mladším 13 let vytvořit si účty na sociálních médiích a v rozmezí věku 13 až 15 let by
umožnilo vytvořit si účty jen pod rodičovským dozorem. Tento návrh navazuje na oficiální průzkum
Evropské unie z tohoto července, kdy dle šetření 63% Evropanů podporuje regulaci užívání sociálních
sítí dětmi a 36% podporuje úplný zákaz užívání sociálních sítí dětmi pod určitou věkovou hranici.
Návrh reaguje především na hrozby jako je online šikana, vykořisťování dětí, tvoření závislosti a AI
systémy. Návrh zakazuje užívání návykových prvků jako je neomezené scrollování, automatické
přehrávání nebo manipulativní notifikace. Jakékoliv reklamy nebo doporučení založené na profilování
musí být automaticky vypnuty a poskytovatelé sociálních sítí musí zamezit rozšiřování škodlivého obsahu.
Poskytovatelé AI systémů musí navíc zajistit automatické vypnutí dlouhodobé paměti konverzací s dětmi
a omezit možnost vytvoření emocionálního pouta mezi dítětem a chatbotem. Povinnosti se vztahují i na
malé podniky, jelikož dle Komise i platformy menšího rozsahu mohou nezletilé poškodit ve stejné míře,
jako platformy velké. Naopak některé oblasti budou z navrhovaných povinností přímo vyňaty, např.
online encyklopedie, vzdělávací platformy a sítě zřízené orgánem veřejné moci.
Pro oblast ochrany osobních údajů bude kritická povinnost poskytovatelů sociálních sítí prokazatelně
ověřit věk svých uživatelů – pouhá deklarace věku ze strany uživatele nebude považována za dostačující.
Sociální sítě a podobné platformy mají zavést opatření pro ověření věku při založení nového účtu, u
stávajících účtů bude možné věk odhadnout na základě již existujících údajů, jako je datum založení účtu
nebo údaje o platební kartě. Komise pro účely ochrany osobních údajů uvádí i možnost vývoje vlastní
evropské aplikace pro ověření věku, která by neuchovávala doklady totožnosti či biometrické údaje.
Samozřejmě vyvstává otázka, v jaké podobě bude nakonec nařízení přijato, pokud vůbec. Nařízení bude
nejprve muset projít standardním legislativním procesem, tedy Evropským parlamentem a Radou EU a
také se stane předmětem veřejné debaty, která na konečnou podobu taktéž může mít vliv. Je ale
pravděpodobné, že na orgány EU bude vyvíjen tlak nařízení přijmout rychleji než obvykle a účinnost by
mohla teoreticky nastat již někdy v první čtvrtině roku 2028.