Vyplývá to z nového návrhu zákona o kybernetické ochraně. Ten je momentálně ve fázi připomínkového řízení, do kterého ovšem Ministerstvo obrany nezahrnulo Úřad na ochranu osobních údajů. Ten se tak jako jediný specializovaný státní úřad nemůže vyjádřit k návrhu zákona, díky kterému by zpravodajci mohli bez jakéhokoliv nezávislého dohledu volně nakládat s osobními údaji na internetu. Na to poukazuje poslanec za Piráty Ondřej Profant, člen podvýboru pro kybernetickou a bezpečnostní politiku a považuje to za znepokojivé i z toho důvodu, že většina připomínek k tomuto zákonu se týkala právě ochrany osobních údajů a soukromí obecně. Ministerstvo obrany si je podle Profanta dobře vědomé, na jaké hraně se pohybuje, a proto Úřad pro ochranu osobních údajů neoslovilo. Ministerstvo se hájí tím, že v rámci nového zákona nedochází k nabytí nových pravomocí. To se ovšem zatím nedá posoudit, protože zákon je psán velice obecně. Sám Úřad na ochranu osobních údajů se zatím vyjadřovat nehodlá. Podle minulých vyjádření k výše zmíněnému zákonu jsou ovšem patrné výhrady Úřadu k současné verzi zákona, kdy vzhledem k uděleným pravomocím v zákoně doporučil ustanovit nezávislý dozor nad zpracováním osobních údajů zpravodajci ČR. Celá situace tak připomíná proces přijetí vyhlášky MF o způsobu zasílání a oznamování informací a dat provozovateli hazardních her, kdy zákonodárce nesplnil povinnost provést Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů při přijetí nového právního předpisu. Přitom tato povinnost je obligatorní od roku 2013 a ÚOOÚ ji zdůrazňuje ve svých výročních zprávách a pokynech.
Sněmovna znovu schválila nová pravidla ochrany osobních údajů a soukromí.
Navázala tak na schválení první verze zákona. Tu sice Senát vrátil s pozměňovacími návrhy, následně byl však Poslaneckou sněmovnou víceméně přehlasován. Ta přistoupila pouze na jednu zásadní změnu, kterou je zrušení sankcí pro obce a kraje. Senát návrh této změny zdůvodnil tím, že v konečném důsledku by se jednalo o pouhé přesouvání státních peněz v rámci veřejného rozpočtu. Sněmovna poté dala Senátu za pravdu, a to včetně Jana Hamáčka a ČSSD, kteří původně se zrušením pokut nesouhlasili. Proti zrušení sankcí pro úřady veřejné správy tak zůstali pouze Piráti. GDPR Solutions ve svých vyjádřeních opakovaně zdůrazňuje, že veřejná správa by se sama neměla vyjímat ze seznamu potenciálně sankcionovaných subjektů, neboť by měla jít soukromým subjektům příkladem a zpracování osobních údajů veřejnou správou by mělo probíhat na základě právního titulu zákona, což by mělo být možné transparentně kontrolovat a vymáhat. Předloha nového zákona byla nyní předána prezidentu Zemanovi k posouzení. Předpokládá se, že účinnosti by nová pravidla mohla nabýt v příštím roce.
Věděli jste, že…
… díky GDPR už není třeba registrovat kamerové systémy u Úřadu na ochranu osobních údajů?
Hospodářské komoře se nelíbí návrh zákona reagujícího na GDPR.
Kritika nového zákona úzce souvisí se zprávou předchozí. GDPR Solutions totiž není jediným kritikem národních úprav Parlamentu ČR. Hospodářské komoře se také nelíbí dvojí metr (ne)udělování pokut pro soukromý a veřejný sektor. Podle předsedy Hospodářské komory, Vladimíra Dlouhého, se jedná o jasný příklad nerovného přístupu státu. Podle komory přicházejí úřady veřejné správy do styku s osobními údaji v mnohem větší míře než podnikatelé. Dále navrhuje, aby Úřad na ochranu osobních údajů při udělování pokut postupoval podle předem dané výše pro každé dílčí porušení GDPR, resp. nového zákona. Úřad se již dříve vyjádřil, že u sankcí postupuje proporcionálně a možnou nejvyšší pokutu, tedy 10 miliónu podle starého zákona, dosud nikomu neudělil. Dle Nařízení GDPR lze na celoevropské úrovni udělit pokutu až do výše 20 miliónů euro nebo 4% celosvětového obratu podle toho, která částka je vyšší.
Václav Klaus mladší při projednávání návrhu zákona o ochraně osobních údajů přirovnával postup poslanců k jednání židovského výboru během holocaustu. Zákon prošel a Klaus byl vyloučen z ODS.
Nebudeme zde používat doslovné citace bývalého člena ODS a pouze dodáme, že Klausovi mladšímu se jako odpůrci Evropské Unie nelíbilo, že zákon reaguje na Nařízení GDPR, tedy právní regulaci EU. Pokud jde o věcnou stránku diskuse, máme podezření, že pan poslanec návrh zákona nečetl.
Pokud si nevíte s problematikou GDPR rady, neváhejte se obrátit na naši obchodní společnost.