Přesněji se zabývá sběrem informací z mobilů telefonními operátory po dobu až 6 měsíců a následným předáním těchto údajů bezpečnostním složkám. Zmíněnými daty jsou hlavně informace o komunikaci, totiž kde proběhla, komu byla adresována, jak dlouho trvala, kde proběhla apod. Obsahu samotného se netýká.Ústavní soud již v roce 2011 takovýto sběr osobních údajů zrušil, zákonodárci jej ovšem mezitím opět vrátili v podobě nového právního předpisu, čímž se teď Ústavní soud na popud padesáti osmi poslanců znovu zabývá. Před zmíněnými osmi lety Ústavní soud tehdejší právní úpravu zakázal i proto, že nebyl prokázán vliv na celkovou objasněnost trestných činů, která byla víceméně stejná jako v době, kdy sběr zmíněných dat povolen nebyl. Ministerstvo vnitra ovšem argumentuje tím, že informace pomohly během konkrétních trestných činů, zejména pak u těch, kde byla trestná činnost páchána dlouhodobě. V rámci ústního řízení bylo mj. zjištěno, že například T-Mobile shromážděné informace komerčně využívá, byť ne ve stejném rozsahu, jaký je před Ústavním soudem řešen. Ústavní soud na konci března ukončil rozpravu a odročil vyhlášení nálezu na dobu neurčitou.
Seriál: Postup při kontrole Úřadu pro ochranu osobních údajů I. Úkony předcházející kontrole a oznámení o provedení kontroly
Během následujících vydání našeho newsletteru se pokusíme objasnit, jak probíhá kontrola provedena Úřadem pro ochranu osobních údajů, co jí předchází a jaké z ní lze vyvodit důsledky, přičemž dnes se zaměříme na úkony předcházející kontrole a formy oznámení o provedení kontroly. Vedle místního šetření přímo i dotyčného subjektu má Úřad ve smyslu §3 zákona č. 255/2012 Sb. o kontrole možnost vyzvat kontrolovaný subjekt předkontrolní žádostí o součinnost. V podstatě se jedná o korespondenční formu kontroly, v rámci které má kontrolovaný subjekt možnost sám napravit případné nedostatky a vyhnout se tak možným sankcím ze strany Úřadu. Samotné oznámení o fyzické kontrole pak může být dvojího druhu – buďto se jedná o oznámení poštou či datovou schránkou nebo o osobní předání na místě při zahájení kontroly. Zmíněná druhá možnost je ovšem velmi nepravděpodobná, neboť Úřad ji využil jen jednou za posledních 10 let.
Co všechno musí oznámení o kontrole obsahovat a jak probíhá samotné šetření se dozvíte v dalším vydání našeho newsletteru.
Věděli jste, že…
…Nařízení GDPR se vztahuje i na subjekty mimo EU? Nařízení totiž chrání osobní údaje rezidentů EU, ať už jsou zpracovávány kdekoliv a kýmkoliv.
Téměř polovina firem nesplňuje náležitosti Nařízení GDPR, ukázal nový průzkum poradenské společnosti BDO
Průzkum se zaměřil na přípravu na příchod Nařízení GDPR během roku 2017 a následnou skutečnou praxi po jeho účinnosti. Ze zjištěných dat vyplývá, že i přes to, že se více než polovina společností na GDPR připravovala minimálně s půl ročním předstihem, stále je téměř 40 % firem v nesouladu s tímto Nařízením. Z této téměř poloviny nepřipravených společností pak každá šestá nedokáže s jistotu říci, zda-li se jim povede všechny náležitosti plně implementovat ještě před rokem 2020. Tato nepřipravenost by přitom mohla pro dané společnosti představovat vážný problém. Vedle hrozící pokuty se totiž právě nejpozději během roku 2020 očekává definitivní schválení Nařízení ePrivacy, které by v konečném důsledku mohlo mít na některé společnosti mnohem větší dopad než Nařízení GDPR.
Pokud si nevíte s problematikou GDPR rady, neváhejte se obrátit na naši obchodní společnost.