Úřad tak zareagoval na mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které se týká orientačního trasování lidí nakažených virem COVID-19 a především pak souvisejícího zpracování osobní údajů.
Hlavním důvodem zvýšené pozornosti Úřadu je spolupráce orgánů veřejné moci se soukromými společnostmi při vytváření systému trasování nakažených osob pomocí velmi detailních informací o nich. Úřad se zajímá především o podmínky předání a následného zpracování relativně citlivých informací soukromými subjekty, aby nedošlo k jejich zneužití.
Oba způsoby získání informací, tedy od mobilních operátorů nebo bank, jsou podmíněny udělením souhlasu dotčené osoby. Úřad dále upozorňuje na nezbytnost dodržování základních zásad práce s osobními údaji, které platí pro orgány veřejné moci i správce, které jim osobní údaje poskytují (operátoři, banky). Mělo by tak docházet ke zpracování pouze nezbytných osobních údajů, po omezenou dobu a s patřičnými bezpečnostními zárukami.
Zajímavostí je konstatování Úřadu (mimo jiné zde), že zpracování informací od operátorů nebo bank by bylo možné i bez souhlasu, a to ve veřejném zájmu ve smyslu čl. 6 odst.1, písm. e). Celý proces pak samozřejmě upravují i další zákonné předpisy, např. zákon o ochraně veřejného zdraví. Lze tedy konstatovat, že Vláda ČR a krizový štáb prozatím zvolili cestu mírnějšího zásahu do práv občanů, než jí předběžně schválil ÚOOÚ.
Co je to Chytrá karanténa?
Projekt Ministerstva zdravotnictví by měl umožnit mnohem lepší trasování nakažených, než je tomu doposud, a to za pomoci informací poskytnutých mobilními operátory nebo bankami.
Pokud nakažený udělí svůj souhlas, hygienici získají data o poloze dotyčného pět dnů nazpět, čímž mohou lépe vytipovat a následně upozornit možné další nakažené osoby. Tyto údaje by orgány veřejné moci měly v neanonymizované podobě zpracovávat pouze po dobu 6 hodin. Poté je nezbytné zpracování ukončit, nebo data anonymizovat a ochránit tak soukromí subjektů údajů.
Kritici tohoto systému upozorňují na nadměrné shromažďování osobních údajů, zapojení soukromých subjektů a možné riziko zneužití těchto dat pro obchodní účely, až krize spojená s virem COVID-19 skončí. Naopak zastánci „tvrdší“ verze chytré karantény konstatují, že současná verze nijak boji s virem nepomůže, neboť na rozdíl od norské, (částečně) slovenské nebo singapurské verze automaticky neumožní zpracovávat údaje o dalších osobách (prostřednictvím Bluetooth kontaktu), se kterými přišel dotyčný do kontaktu. Tito kritici pak s ohledem na neefektivitu nástroje hovoří o zpracování údajů bez jakéhokoli definovatelného účelu.
Ministerstvo vnitra bude muset zaplatit pokutu ve výši 240 tisíc korun
Ministerstvo neuspělo u Nejvyššího správního soudu s kasační stížností proti pokutě udělené Úřadem pro ochranu osobních údajů.
Celý spor se týkal zpracování DNA profilů osob, které Policie ČR získala během vyšetřování, ale následně nebyla před soudy prokázána jejich vina a dále osob, které byly odsouzeny za méně závažné trestné činy a nepředstavovaly tak výraznou hrozbu pro společnost. Policie i přesto dále zpracovávala jejich DNA profily, což bylo podle názoru Úřadu neoprávněné.
Ministerstvo vnitra tak neuspělo se svou argumentací bohatých kriminalistických zkušeností a usnadnění práce Policie ČR. Nejvyšší správní soud nepokládal tyto důvody zásahu do soukromí dotčených osob za dostatečné a potvrdil tak povinnost ministerstva zaplatit pokutu ve zmíněné výši.
Videokonferenční program Zoom má problém – čelí žalobě kvůli porušení ochrany osobních údajů
Díky nastalé situaci se aplikace pro uskutečnění videohovorů těší stále větší oblibě. Jeden z těch nejpopulárnějších – Zoom – teď ovšem čelí velkému problému. Ve státě Kalifornie totiž čelí žalobě kvůli tomu, že bez vědomí svých uživatelů poskytuje jejich osobní údaje Facebooku, a to z marketingových důvodů. A není to jediný problém, který se v posledních dnech objevil.
Přišlo se totiž i na to, že Zoom lže o šifrování, které při hovorech užívá. Ty sice zašifrované jsou, ovšem ne tak, jak Zoom na svých stránkách uvádí. Zoom má tak přístup k videu i zvuku veškerých hovorů. A i když tvrdí, že tato data nijak nevyužívá, ve světle zmíněně žaloby, a především pak důvodu jejího podání, tato slova poněkud ztrácí na významu a Zoom se tak může velmi brzy potýkat s dalšími soudními spory.
Na potíže Zoomu minulý rok upozornil i Apple, podle kterého Zoom tajně na zařízení svých uživatelů instaloval nástroj, díky kterému se jakýkoliv web mohl pokusit o připojení uživatele k hovoru s aktivovanou videokamerou. To celé pak samozřejmě proběhlo bez jeho souhlasu.
Problémy Zoomu dosáhly takových rozměrů, že před jeho používáním varovala i FBI. Konkrétně se jednalo o tzv. zoombombing. Pokud uživatel, který videohovor pořádá, dostatečně danou schůzku neochrání, může se stát, že se do hovoru nabourá kdokoliv z celého světa a následně začne v rámci hovoru nekontrolovaně vysílat jakýkoliv obsah.
Víte, že…
Úřad pro ochranu osobních údajů vydal oficiální doporučení, jak se při práci z domova vyhnout kybernetickým hrozbám? Jeho znění naleznete zde.
Pokud si nevíte s uvedenou problematikou rady, neváhejte se obrátit na naši obchodní společnost