Téměř před rokem se Úřad pro ochranu osobních údajů stal orgánem určeným k přezkumu rozhodnutí ve věci žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 sb. (tzv. „sto šestky“), resp. případné nečinnosti orgánů v případě žádostí o informace. Obě tyto činnosti Úřad provádí u těch státních subjektů, u kterých nelze dle správního řádu určit nadřízený orgán.
Dosavadní praxe ukázala, že tento krok navržený pirátským poslancem Michálkem je vcelku efektivní a počet průtahů při vyřizování zmíněných žádostí se výrazně zmenšil. Stejně tak byl omezen počet táhnoucích se soudních sporů.
Mezi nejznámější takové soudní pře v uplynulých letech patří i spor Luďka Maděry s Kanceláří prezidenta republiky, která odmítla opakovaně sdělit platy svých úředníků. Podle tehdy účinné právní úpravy navíc případná odvolání proti rozhodnutí Kanceláře prezidenta republiky řešil jako její nadřízený orgán kancléř Vratislav Mynář. Tato verze autoremedury se ovšem, alespoň v tomto případě, neukázala jako šťastná. A právě zmíněná změna zákona o svobodném přístupu k informacím, která přišla se začátkem roku 2020, přiznala tyto pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů.
V průběhu letošního léta přišlo Ministerstvo vnitra s další novelou tohoto zákona. Ta je nyní v připomínkovém řízení ve sněmovně, a právě jednu z připomínek k ní zaslal i kancléř Vratislav Mynář a Bezpečnostní informační služba. Oba tyto úřady žádají odejmutí zmíněných pravomocí Úřadu pro ochranu osobních údajů a jejich navrácení původním držitelům (v případě Kanceláře prezidenta republiky by případné stížnosti řešil kancléř, u BIS by tak činilo Ministerstvo vnitra).
Poslední vývoj celé situace pak napovídá, že předkladatel zmíněné novely, Ministerstvo vnitra, tyto iniciované změny do svého návrhu skutečně zapracuje. Proti tomu ovšem vystupují nejen politici, ale i experti na státní správu. Podle těch by odvolání a stížnosti měl řešit skutečně nezávislý orgán, nikoliv ta samá instituce, která o věci rozhodla původně.
K chystané změně se vyjádřil i Úřad, respektive jeho nový předseda Jiří Kaucký. Ten ve svém vyjádření kvitoval současnou situaci, kdy je pravomoc řešit zmíněná odvolání a stížnosti přiznána Úřadu. Zde upozornil na počet vyřízených věcí Úřadem (doposud Úřad vyřídil 352 z 389 podání), více než polovinu pak dokonce do dvou týdnů od jejich podání. Kaucký by se nicméně nebránil ani možné změně, přičemž podtrhl zejména ústavní rovinu celé věci. Vybrané subjekty (Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší státní zastupitelství atd.) jsou podle něj v natolik specifickém postavení, že by v souvislosti s nimi neměl Úřad vystupovat v postavení nadřízeného subjektu.
Ministerstvo zdravotnictví odmítá sdělit přesná čísla nakažených v jednotlivých obcích. Důvodem je podle něj ochrana osobních údajů
Podle ministerstva zdravotnictví by zveřejnění počtu nakažených v obcích s rozšířenou působností mohlo způsobit nekontrolovatelné šíření těchto informací a paniku. Dále se podle ministerstva jedná o citlivé osobní údaje.
Zatímco s prvním tvrzením ministerstva lze souhlasit, argumentaci týkající se citlivých údajů považujeme za zavádějící, neboť na základě pouhého počtu nakažených a jména příslušné obce nelze dotyčné nakažené identifikovat. Sdělení takto anonymizovaných informací by pak ani nepředstavovalo zpracování osobních údajů, neboť by se prostě o osobní informace vůbec nejednalo.
Tento závěr navíc podtrhuje praxe. Údaje o počtu a bydlišti nakažených totiž pravidelně zveřejňuje Praha. Její občané tak mají možnost se seznámit se současnou situací v hlavním městě nebo kolik nakažených se právě nachází v jejich městské části.
Úřad pro ochranu osobních údajů otočil a povolil vedení evidence účastníků jednorázových veřejných akcí za účelem prevence proti COVID-19
Doposud Úřad vždy odkazoval na skutečnost, že vedení takové evidence je možné jen na základě nařízení krajských hygienických stanic nebo ministerstva zdravotnictví. Nově bude možné podle vyjádření Úřadu takovouto evidenci vést, nicméně pouze na dobrovolné bázi. Bude tak na návštěvnících dané akce, zda své osobní údaje pořadateli poskytnou či nikoliv. Těmito osobními údaji pak podle Úřadu budou moct být pouze jméno, příjmení, emailová adresa nebo telefonní číslo. Takto vedenou evidenci nebude možné zpracovávat déle než 14 dní.
Pokud si nevíte s uvedenou problematikou rady, neváhejte se obrátit na naši obchodní společnost