Ministr zdravotnictví Jan Blatný přišel s návrhem novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která
by mohla představovat velmi významný zásah do soukromí každého z nás. Novelu ministr
přednesl v době legislativní nouze, kdy je kontrola znění tohoto návrhu značně okleštěna.
Zmíněná novela počítá s vytvořením centrální Státní hygienické služby, která by nahradila
dosavadní decentralizovanou soustavu hygienických stanic. Tato služba, v jejímž čele by stál
ústřední ředitel, tedy nevolená osoba, by mj. oplývala pravomocemi zavírat školy, omezovat pohyb
a možnost setkávání osob, zavírat různé provozovny či nařizovat krajům a obcím opatření týkající
se karantény apod.
Z pohledu ochrany osobních údajů je ovšem nejzásadnější pravomocí možnost Státní hygienické
služby vyžádat si od telefonních operátorů údaje o poloze pozitivně nakažených, a to až tři týdny
nazpět. Zde je nutné podotknout, že ač je samozřejmě tento krok cílen na současnou pandemii
onemocnění COVID-19, v budoucnu by se tato pravomoc dala užít i v případě jiných
potenciálních epidemií či pandemií. Doposud je možné podobné údaje o nakažených zpracovávat
pouze na základě jimi uděleného souhlasu nebo soudního příkazu, a to z velmi dobrého důvodu,
neboť zneužití takových informací by mohlo představovat obrovský zásah do práv a soukromí
každého jedince. Je až s podivem, že by ministerstvo chtělo tak velkou pravomoc svěřit
nevolenému úředníkovi v čele Státní hygienické služby, který by tak mohl činit bez jakéhokoliv
povolení od řádně zvolených představitelů moci výkonné, zákonodárné či soudní.
Takto významná změna zákona by pak měla být projednávána v době legislativní nouze, tedy ve
chvíli, kdy v Poslanecké sněmovně tento návrh vůbec neprojde prvním čtením (z celkových tří), a
to druhé je značně omezeno. Původně se navíc počítalo, že novela nebude součástí ani
připomínkového řízení, a to díky výjimce, kterou jí udělila ministryně spravedlnosti Marie
Benešová jakožto předsedkyně Legislativní rady Vlády.
S návrhem novely zákona o ochraně veřejného zdraví se navíc ministerstvo nijak veřejně
nechlubilo a celá diskuze o něm začala až díky zjištění soukromých osob, kterým nové pravomoci
přišly za hranou.
Nepříjemně překvapena pak nebyla pouze široká veřejnost, ale i opozice, odborná právnická obec,
a především telefonní operátoři, kteří s novým zněním zákona nebyli vůbec konzultováni. Díky
narůstajícímu tlaku ze strany výše uvedených subjektů to nicméně začíná vypadat tak, že ministr
Blatný spolu s premiérem Babišem z původního znění novely začínají ustupovat, především co se
zásahů do ústavně zaručených základních práv a svobod týká. Přesto, pokud by návrh zákona
Parlamentem skutečně prošel v současné podobě, dá se očekávat rychlá reakce opozice v podobě
návrhu na zrušení zákona (nebo jeho části) k Ústavnímu soudu.
Celou situaci lze na závěr uvést do kontextu dalších kroků, se kterými Vláda, resp. jednotlivá
ministerstva za posledních pár měsíců přišla. Nejsou tomu například ani dva měsíce, kdy jsme Vás
v našem pravidelném newsletteru informovali o intenci Ministerstva vnitra, které chtělo pomocí
novely krizového zákona omezit poskytování informací veřejnosti. Ve světle této situace tak lze
konstatovat, že zástupci výkonné moci by chtěli poskytovat veřejnosti méně informací výměnou
za více informací právě ze strany veřejnosti. A zároveň by rádi obě kontroverzní novely přijali pod
rouškou vyhlášeného nouzového stavu.
Kolik stojí Vaše osobní údaje?
Společnost Kaspersky, autor stejnojmenného antivirového programu, provedl výzkum na
internetu, a především pak tzv. darknetu, v rámci kterého se rozhodla zaměřit především na
obchodování s neoprávněně získanými osobními údaji, které by se daly použít k vydírání
poškozených osob nebo jinému zneužití. A výsledek?
Nejčastěji poptávané jsou údaje o platebních kartách, které lze pořídit za 120 až 440 Kč. Dále jsou
žádané přihlašovací údaje do internetového bankovnictví (1-10 % zůstatku na účtu), skeny
řidičských a cestovních průkazů (100 až 500 Kč), lékařské zprávy (20 až 650 Kč) nebo soubor
identifikačních osobních údajů typu jméno, příjmení, adresa, rodné číslo apod., který je k dostání
již od 10 Kč.
A jak se odcizení podobných dat bránit? Pro začátek si zkontrolujte nastavení používaných
aplikací; používejte silná hesla, pravidelně je měňte a nikdy je nepoužívejte pro více aplikací
najednou; pokud to lze, používejte dvoufázové ověřování; rozmyslete si, komu a kde své osobní
údaje sdělíte a dávejte si pozor na podezřelé webové stránky a emailové či jiné zprávy.
Pokud si nevíte s uvedenou problematikou rady, neváhejte se obrátit na naši obchodní společnost