Úřad pro ochranu osobních údajů začal nový rok velmi aktivně, když udělil pokuty 11
společnostem v celkové výši 3 111 000 korun.
Blíže nespecifikované subjekty se dopustily nezákonného zpracování osobních údajů dle čl.
6 odst. 1 Nařízení GDPR, když bez jakéhokoliv právního titulu rozesílaly obchodní sdělení
skrze datovou schránku. Zneužily tak mj. i usnesení Vlády ČR ze dne 31.10. 2020 č. 1110,
které po dobu nouzového stavu dočasně umožnilo využívat tuto službu zdarma, aby tak
občanům a firmám usnadnilo komunikaci a omezilo osobní kontakt.
Vedle absence právního titulu také ÚOOÚ konstatovalo porušení čl. 14 Nařízení GDPR,
tedy povinnosti správců osobních údajů v případě, kdy osobní údaje neobdrželi přímo od
subjektů údajů, tyto osoby informovat o všech informacích uvedených ve výše zmíněném
ustanovení (totožnost správce a pověřence, účel zpracování, kategorii osobních údajů,
totožnost příjemců, informace o předání do třetích zemí a případné další údaje zde uvedené).
Uložené pokuty jsou zatím nepravomocné. Jejich udělení pak nevylučuje udělení dalších
pokut Ministerstvem vnitra za porušení příslušných ustanovení v zákoně o elektronických
úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Kontrola Chytré karantény se kvůli ministerstvu zdravotnictví protahuje
Úřad pro ochranu osobních údajů požádal Ministerstvo zdravotnictví o podklady pro účely
zhodnocení souladu projektu Chytré karantény s Nařízením GDPR již na jaře minulého roku
během první vlny onemocnění COVID-19.
Ministerstvo ovšem první část příslušných dokumentů ÚOOÚ zaslalo až na přelomu
listopadu a prosince. Úřad tak stále není schopen zcela jasně říct, zda vše proběhlo v souladu
s Nařízením a zákonem o zpracování osobních údajů. Hlavní otázka ohledně regulérnosti
zpracování spočívá především v právním titulu celého projektu a případných předáních
osobních údajů občanů, kteří se do Chytré karantény zapojili. O obavách ohledně zákonného
zpracování se ostatně vyjádřil i předseda ÚOOÚ Jiří Kaucký.
Nejvyšší celkovou výši pokut za rok 2020 udělila Itálie
Tamní dozorový úřad rozdal pokuty v celkové výši 58,16 milionů euro (přibližně 1,5 miliardy
korun). V Itálii byli aktivní i co se týká počtu udělených finančních sankcí, kterých bylo 34.
To druhé Velké Británii k celkové hodnotě udělených pokut 43,9 milionů euro stačily pouhé tři
prohřešky (cca 1,1 miliardy korun). Dohromady pak Itálie a Velká Británie udělily téměř 60 %
výše veškerých pokut na území EU, která za rok 2020 činila 171,3 milionů euro.
Stejný počet pokut jako Velká Británie udělilo i třetí Německo s celkovou výši 37,39 milionů
euro (cca 970 milionů korun). Téměř celou tuto částku, konkrétně 35,35 milionů euro, ovšem
činila pokuta oděvní společnosti H&M. Současně se jednalo i o nejvyšší pokutu udělenou
jednomu subjektu v rámci EU.
Na druhém místě se za H&M umístila italská telefonní společnost TIM s 27,8 milióny euro,
třetím místem se pak může pyšnit British Airways s pokutou ve výši 22 miliony euro.
Do zmíněných statistik byly brány v potaz pouze pravomocně udělené finanční postihy. Do
celkového počtu se tak například nezapočítává dosud neukončená řízení ve Francii proti Google
a Amazonu, kde tamní dozorový úřad CNIL udělil pokuty ve výši 100, resp. 30 milionů euro.
Jak to bude s Velkou Británii a GDPR po brexitu?
Druhého ledna Spojené království Velké Británie a Severního Irska oficiálně opustilo Evropskou
unii. Tímto datem tak skončilo přechodné období pro finalizaci veškerých souvisejících dohod.
Díky těmto dohodám bude pro první šest měsíců v roce 2021 platit status quo, co se předávání
osobních údajů týká. Po tomto období se ovšem z Velké Británie stane tzv. třetí země, což by
předávání značně ztížilo. Existuje ovšem varianta, že v průběhu oněch šesti měsíců dojde britská
vláda v rámci jednání s Bruselem k dalším dohodám, které by mohly ustanovit, že Velká Británie
splňuje veškeré předpoklady pro bezpečné předávání dle GDPR.
Pokud by k podobné variantě v následujícím půlroce nedošlo, mohlo by to pro správce ve Velké
Británii a EU představovat velký problém. Přibližně tři čtvrtiny z celkového objemu osobních
údajů totiž do Velké Británie přichází právě z členských států EU.