Tuto povinnost zavedlo Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/1157 již v roce 2019
s účinností od 2. srpna letošního roku. Cílem Nařízení je omezit padělání a zneužívání
občanských průkazů napříč Evropskou unií. Česká republika na tuto novinku zareagovala
minulý rok přijetím novely zákona o občanských průkazech.
Nařízení, resp. přijatá novela se samozřejmě věnuje i jiným opatřením mimo otisky prstů
(např. součástí občanských průkazů již nebudou rodná čísla nebo akademické tituly), nicméně
právě tato nová povinnost se stala terčem kritiky některých ochránců práv.
Mezi prvními, kdo tuto novinku do svého právního řádu implementoval, byla Belgie. A právě
nově přijatý zákon reagující na Nařízení se stal terčem ústavní žaloby, kterou v lednu tamní
ústavní soud zamítnul. Belgický ústavní soud tak vynesl přelomové rozhodnutí, byť ještě
větší dopad by samozřejmě mělo případně rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.
Navrhovatelé zmíněné žaloby vytýkaly novému zákonu především rozpor s právem na
soukromí, které zaručuje belgická ústava. S tímto argumentem se ovšem belgický ústavní
soud vypořádal tak, že toto právo není absolutní, přičemž snaha zákonodárců předcházet
padělání či jinému zneužití občanských průkazů představuje legitimní účel pro jeho omezení.
Soud odkázal i na GDPR a jeho článek 9 odst. 2 písm. g), které upravuje zpracování nezbytné
z důvodu významného veřejného zájmu na základě práva Unie nebo členského státu. Soud
dále vzal do úvahy i kladné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie Schwarz z roku 2004,
které řešilo podobné zpracování biometrických údajů v rámci cestovních dokladů.
Soud ve svém vyjádření zhodnotil veškeré relevantní okolnosti, včetně důležitých zásad pro
takové zpracování osobních údajů. Jednou z nich je zásada přiměřenosti, která se týká
především doby, po kterou se otisky prstů budou zpracovávat v rámci centrálních registrů,
kdy belgický zákon pracuje s třemi měsíci nutnými pro vytvoření občanských průkazů. Poté
dojde ke zničení těchto osobních údajů.
Zmíněný belgický zákon, který implementuje Nařízení 2019/1157, vcelku podrobně objasňuje,
jak bude s osobními údaji v jednotlivých fázích zpracování naloženo. Tím byla dle belgického
ústavního soudu splněna zásada transparentnosti, kdy mají všichni občané možnost dopředu
se seznámit s tím, jak bude s jejich osobními údaji naloženo.
V případě zásady minimalizace pak soud shrnul veškeré výše uvedené informace spolu
s odkazem na již zmíněné rozhodnutí Schwarz. Stejně učinil i u zásady účelnosti.
S ohledem na vše uvedené belgický ústavní soud tedy konstatoval, že o porušení práva na
soukromí nejde. Poněkud překvapivě ovšem nevyhověl žádosti stěžovatelů na předběžnou
otázku směřovanou k SDEU, který by se tak měl možnost vyjádřit k Nařízení 2019/1157 a
zhodnotit jeho možný zásah do základních práv člověka týkající se jeho soukromí. To ovšem
neznamená, že se tato věc k SDEU v budoucnu ještě nedostane.
WhatsApp mění své podmínky, dotknou se osobních údajů
Komunikační aplikace WhatsApp spadající pod Facebook se chystala změnit od 8. února své
podmínky a zásady zpracování osobních údajů. Pokud by uživatelé do uvedeného data neudělili
svůj souhlas, WhatsApp by dále nemohli používat. Velmi kontroverzní je především změna
týkající se možnosti předávání velkého množství osobních údajů dalším společnostem v rámci
Facebooku, a to čistě pro businessové a marketingové účely.
Velký ohlas pak vzbudil tweet nejbohatšího může světa, Elona Muska, dlouhodobého
kritika Facebooku pro jeho sporné praktiky, který doporučil právě kvůli změně podmínek
WhatsAppu užívání jiné aplikace Signal. Ta od Muskova tweetu zaznamenala obrovský nárůst
v počtu nových uživatelů. Množství nových uživatelů hlásila i další podobna aplikace Telegram.
Značná kritika i odklon enormního množství uživatelů k jiným komunikačním aplikacím
nakonec přiměl Facebook jednat, a tak změnu podmínek z původního 8. února o tři měsíce
posunul s tím, že se v mezidobí chystané změny pokusí lépe vysvětlit.
Dobrou zprávou nicméně je, že změna podmínek ohledně neomezeného předávání osobních
údajů se netýká evropských uživatelů WhatsApp, a to díky Nařízení GDPR, které takovou
možnost neumožňuje.