Rozmach chytrých brýlí představuje novou výzvu v oblasti ochrany osobních údajů, která si dle
francouzského dozorového úřadu („CNIL“) žádá zvýšenou pozornost. Tato zařízení, jež na první
pohled vypadají jako běžné dioptrické či sluneční brýle, disponují mikrofony, kamerami a
propojením s mobilními aplikacemi či systémy umělé inteligence. Na základě hlasových příkazů
dokážou spouštět senzory a odpovídat na dotazy týkající se bezprostředního okolí, například
popisovat pozorovanou krajinu či překládat zachycené mluvené slovo. Někteří výrobci navíc
vyvíjejí samostatné modely s integrovaným displejem ovládané novými technologiemi, jako jsou
náramky snímající gesta rukou. Francouzský dozorový úřad CNIL uskutečnil v lednu 2026
průzkum mezi reprezentativním vzorkem populace, z něhož vyplynulo, že 67 % respondentů
považuje chytré brýle za riziko pro soukromí. Veřejnost vyjadřuje obavy z porušování práva na
ochranu podoby, chybějícího souhlasu ke zpracování osobních údajů, zneužití dat prostřednictvím
tzv. deepfakes i z nejasného osudu sesbíraných údajů.
Zpracování osobních údajů prostřednictvím těchto zařízení podléhá GDPR i národním zákonům
o ochraně osobních údajů. Hlavní úskalí spočívá v téměř neviditelném zachycení obrazu a zvuků
v okolí nositele brýlí. Na rozdíl od mobilního telefonu, který je nutné namířit, brýle zaznamenávají
vše, na co se jejich uživatel dívá. Na rozdíl od mobilních telefonů také postrádají jakýkoliv
indikátor, že dochází k nahrávání. Dochází tak k posunu od regulovaného kamerového dohledu k
všudypřítomnému mobilnímu sledování ve veřejných i soukromých prostorách. Tento stav může
vyvolávat pocit trvalého pozorování a vést k cenzurování sama sebe, což ohrožuje svobodu
projevu i shromažďování. Závažná etická a právní rizika vznikají také v místech s vysokou
potřebou soukromí, jako jsou lékařské ordinace, šatny či toalety.
CNIL zdůrazňuje, že uživatelé brýlí musí respektovat právo na soukromí třetích osob a v případě
potřeby i získat jejich souhlas. CNIL také v této souvislosti poukázal na francouzskou legislativu
ohledně ochrany osobních údajů v občanskoprávní i trestněprávní rovině, která má i své české
ekvivalenty. Přestože zařízení přinášejí užitek například osobám se zrakovým či sluchovým
postižením, inovace nesmí probíhat na úkor práv a svobod. CNIL proto spouští akční plán, plánuje
diskuzi na úrovni Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB), hodlá spolupracovat s
dalšími orgány veřejné moci a téma otevřít na nadcházejících akcích. Správci osobních údajů, kteří
v rámci své činnosti uvažují o využívání podobných technologií, by měli být připraveni na možnost
zpřísnění svých povinností.