Společnosti Meta, která stojí za platformami Facebook, Instagram a WhatsApp, uložil soud v
americkém státě Nové Mexiko sankci ve výši 25 miliard dolarů (cca 542 miliard korun). Důvodem
je, že roky uváděla uživatele v omyl ohledně toho, jak nakládá s jejich osobními údaji. Jde o jednu
z nejvyšších sankcí v historii firmy. Převyšuje i částku až 18 miliard dolarů, kterou se Meta letos v
srpnu zavázala zaplatit v rámci vyrovnání s většinou amerických států ohledně návykového designu
Facebooku a Instagramu a ochrany mladých uživatelů.
Kauza navazuje na skandál Cambridge Analytica. Přes síť Facebook tato společnost získala přístup
k osobním údajům až 87 milionů lidí. Sbírala je pomocí aplikace pocházející od třetí strany, zdánlivě
nevinného psychologického kvízu, který kromě dat svých uživatelů stahoval i údaje jejich přátel.
Cambridge Analytica pak data využila k profilování amerických voličů a cílení reklamy ve prospěch
kampaně tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa v roce 2016. Facebook o zneužití
dat věděl už v roce 2015, uživatele ale informoval až v roce 2018, kdy kauzu odhalila média.
Nové Mexiko podalo žalobu v roce 2021. Jako jediný stát dovedlo spor až před soud, ostatní státy
se s Metou vyrovnaly mimosoudně. Porota v září shledala, že Meta porušila místní zákon na
ochranu spotřebitele (Unfair Practices Act) více než 43milionkrát. Při maximální sazbě 5 000
dolarů za každé porušení vycházela sankce na 219,5 miliardy dolarů. Soudce Francis Mathew ji
snížil na 25 miliard. Podle soudu nastavení soukromí nedávalo uživatelům skutečnou kontrolu nad
jejich daty a k údajům měli přístup vývojáři aplikací třetích stran. Meta se proti rozhodnutí odvolá
a očekává se, že navazující proces bude zdlouhavý. Meta označila celý spor za snahu zavést daň za
svobodu slova a určovat, jaké názory mohou lidé na sociálních sítích sdílet.
Případ stojí za pozornost i z evropského pohledu. Nejde o pokutu podle předpisů na ochranu
osobních údajů typu GDPR, ale o sankci podle spotřebitelského práva za zavádějící informace. V
USA přitom stále chybí obecný federální zákon o ochraně osobních údajů. I tak ale nepravdivá
prohlášení o soukromí mohou vyjít extrémně draze. Pro správce v EU je to připomínka, že
informace poskytované subjektům údajů nesmí být jen formální, ale musí odpovídat tomu, jak se
s daty skutečně zachází. Transparentnost je letos i hlavním tématem koordinované kontrolní akce
evropských dozorových úřadů.