To zaznělo koncem června na veřejném slyšení Chytrá karanténa vs. bezpečnost osobních dat v Senátu PČR. Vystoupili zde mj. Ivana Janů, současná předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů nebo výkonný ředitel společnosti Iuridicium Remedicum (která se zabývá ochranou lidských práv) Jan Vobočil.
Předsedkyně Ivana Janů se ve své řeči věnovala nedorozuměním okolo projektu Chytré karantény ze strany orgánů státní moci, zejména pak Ministerstva zdravotnictví. Janů se nelíbilo zejména nedostatečně vypracovaná Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, která měla zhodnotit reálný dopad zavedení Chytré karantény na práva a soukromí subjektů údajů. Dále negativně hodnotila vládní tvrzení, že v rámci projektu dochází ke zpracování osobních údajů pouze v anonymizované podobě. Podle Janů tomu tak ovšem není a jednotlivé osobní údaje, které jsou sbírány, se dají snadno přiřadit k identifikovaným subjektům údajů.
Ze strany předsedkyně ÚOOÚ bylo také zdůrazněno, že výkon státní moci by se měl především opírat o právní titul plnění zákonné povinnosti, a nikoliv o udělení souhlasu, jak tomu v případě Chytré karantény bylo. Obecně pak lze konstatovat, že dosavadní legislativní úprava plně nekorespondovala s nastalou situací a především pak, že použitá technologická řešení nejsou zákonem dostatečně reflektována. Janů také připomenula vysoký počet vládních či ministerských nařízení, jejichž množství a rozpory vedou k ohrožení stability právního řádu. Tu podle Janů představuje pouze zákon.
Jan Vobořil upozorňoval na nevhodné zapojení soukromé společnosti Seznam.cz skrze její aplikaci Mapy.cz a především pak její zaštítění státními orgány. Aplikace, která poskytuje svým uživatelům možnost prevence vůči nákaze pomocí trasování jejich pohybu, podle Vobořila nepodléhá jakékoliv kontrole ohledně toho, jak s poskytovanými osobními údaji nakládá. Dále se Vobořilovi nelíbí ani nejasné informování uživatelů aplikací ohledně doby zpracování příslušných osobních údajů. Mapy.cz totiž uvádějí, že data bude zpracovávat po dobu trvání epidemie. Nikde však neinformují, podle jakých kritérií se určí její konec. .
Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu 450 tisíc korun udělenou společnosti Scio za nevyžádané emaily
Sankce byla Úřadem pro ochranu osobních údajů udělena již v roce 2014. Společnost Scio tehdy rozeslala uchazečům o studium na jedné z fakult brněnské Masarykovy univerzity emaily o možnosti absolvování Národních srovnávacích zkoušek, které Scio pořádá. Podle Scio se nejednalo o obchodní sdělení, adresáti jej navíc podle argumentace společnosti chápali jako naprosto běžné informování o konání zmíněných zkoušek.
NSS s tímto tvrzením ovšem nesouhlasil a potvrdil tak původní verdikt ÚOOÚ, včetně výše udělené pokuty. NSS své rozhodnutí odůvodnil tím, že obchodní sdělení má primárně sloužit k podpoře podnikatelské činnosti odesílatele. Důležitý je již samotný záměr a nikoliv, zda se skutečně nějaký výsledek dostavil. Podle NSS pak předmětně emaily této definici odpovídaly.
Apple umožní svým uživatelům bránit se proti cíleným reklamám
Americký technologický gigant oznámil při příležitosti prezentace svého nového operačního systému IOS 14 způsob, jak budou moct uživatelé tohoto nového softwaru chránit svá data. Ti si jednoduše nastaví, zda chtějí, aby nainstalované aplikace na jejich zařízení používaly jejich data pro účely personalizovaných reklam.
Proti tomu se ohradily další velké technologické společnosti, především pak Google a Facebook. Pro ty by totiž tento krok znamenal obrovský problém, neboť jejich podnikání je do velké míry postaveno právě na cílené reklamě.
Uživatelé přístrojů s vykousnutým jablíčkem budou moci svá data lépe chránit od letošního podzimu, kdy přijde nový operační systém IOS 14 na trh.
Pokud si nevíte s uvedenou problematikou rady, neváhejte se obrátit na naši obchodní společnost