Hnutí PES porušilo ochranu osobních údajů, když v průběhu února letošního roku na svém facebookovém profilu zveřejnilo adresy týkající se 70 poslanců. Vyplývá tak z vyjádření mluvčího Úřadu
pro ochranu osobních údajů Milana Řepky.
Ten sdělil, že v rámci kontroly, kterou Úřad v mezidobí uskutečnil, bylo zjištěno, že hnutí nebylo schopné
doložit legitimní právní titul pro takové zpracování osobních údajů. Dalším porušením bylo nedostatečné
informování subjektů údajů (poslanců) o takovém zpracováním.
Hnutí PES se vůči těmto závěrům prozatím nijak neohradilo, je nicméně připravené se odvolat proti
možné pokutě. Úřad totiž o sankci za zjištěná provinění zatím rozhodl a není tak jasné, v jaké výši by se
podobná pokuta mohla pohybovat.
V hnutí PES se přetvořila iniciativa Chcípl PES. Šlo o aktivitu zejména podnikatelů, kteří nesouhlasili
s přijatými opatřeními v souvislosti s pandemií koronoviru. I z toho důvodu v únoru letošního roku
zveřejnilo toto hnutí adresy 70 poslanců, kteří zvedli ruku pro novelu pandemického zákona, se kterou
PES nesouhlasilo.
Seznam nicméně neobsahoval jména a příjmení přiřazená ke konkrétním adresám, v mnohých případech
pak nešlo ani o adresy trvalého bydliště, nýbrž sídlo poslanecké kanceláře nebo místa soukromého
podnikání jednotlivých zákonodárců. Dle hnutí PES se navíc jednalo o informace dostupné z veřejných
zdrojů.
I tak jde ovšem o zásah do práv dotčených poslanců, kdy k vytváření podobné ,,databáze‘‘ a jejímu
následnému zveřejnění hnutí nedisponovalo dostatečným právním titulem, jak bylo uvedeno výše.
Zneužití těchto dat pak bylo dokonáno nepřímo i podporovateli hnutí, kteří se na vybrané adresy opravdu vypravili ,,protestovat‘‘.
V důsledku zveřejnění tak například došlo k nastříkání nápisu na dům poslance KDÚ-ČSL Antonína
Tesaříka nebo dokonce vniknutí do domu poslance za STAN Josefa Cogana.
Zveřejnění osobních údajů politiků se u nás nestalo poprvé. Už v roce 2012 v rámci své výstavy skupina
Ztohoven zneužila telefonní čísla několika ústavních činitelů, včetně tehdejšího premiéra Petra Nečase a
prezidenta Václava Klause.
Dezinformace a cookies jako nástroj k vydělávání peněz
Vcelku zajímavou zprávu vydal tento týden Český rozhlas na téma dezinformace a cookies. Článek navazoval na nedávnou informaci, že sdružení CZ.NIC přestane blokovat vybrané weby, které byly
označeny jako dezinformační.
Především díky přinejmenším kontroverznímu obsahu jsou tyto webové stránky schopné nalákat velký počet návštěvníků. Zároveň dokáží tyto stránky svůj obsah velice dobře kapitalizovat, a to zejména prostřednictvím reklamy.
A právě pro tyto účely využívají dezinformační weby cookies a podobné nástroje. Přitom ve velké míře nedbají na nedávnou novelu zákona o elektronických komunikacích a další související právní předpisy a v rámci tohoto zpracování postupují nezákonně.
Tak například jen minimum dezinformačních webů disponuje správně nastavenou cookies lištou, zbytek se ničím podobným nezabývá a automaticky ukládá soubory cookies na zařízení svých návštěvníků, včetně marketingových. Většinou jde přitom zároveň i o předání osobních údajů mimo území EU, pro které platí z hlediska Nařízení GDPR speciální režim.
Český rozhlas dále zjistil, že většina těchto webů využívá služeb Google Analytics a Google Fonts. Je tak pravděpodobné, že tyto weby předávají osobní údaje do USA, což je v současné situaci, a již tolikrát opakovanému zrušení Privacy Shieldu Soudním dvorem Evropské unie, značně komplikované.
Pokud bychom se pak měli bavit o tom, kolik si dezinformační weby můžou na takovémto nezákonném zpracování vydělat, dle dostupných odhadů to u těch nejnavštěvovanějších mohou být až statisíce korun. K dispozici jsou ovšem i střízlivější odhady, které upozorňují na řadu negativních faktorů, se kterými se dezinformační weby musí v tomto ohledu potýkat (zejména neochota inzerentů být spojována s těmito weby nebo fakt, že Google na podobných webových stránkách často snižuje odměnu za reklamu).
V návaznosti na tuto zprávu lze na závěr dodat, že Úřad pro ochranu osobních údajů avizoval rozsáhlé kontroly užívání cookies na českém internetu, a to od druhého kvartálu letošního roku. Je tak otázkou, zda se Úřad v budoucnu zaměří i na dezinformační weby.