Tato sankce byla výjimečná zejména tím, že dozorový úřad při jejím výpočtu vycházel z porušení práv každého dotčeného jednotlivce, které bylo celkem vyčísleno na výši 16 tisíc euro, v přepočtu přibližně 400 tisíc korun. V souhrnu všech dotčených subjektů údajů se pak pokuta vyšplhala na 2 milióny euro, tedy více než 50 miliónů korun. Celý problém se týká tří společností – italské Vincall, albánské TELE IT a italské Green Power. Společnost Vincall se zavázala vyhledávat společnosti Green Power klienty. Jedním z prostředků byl telemarketing, který za společnost Vincall obstarávala společnosti TELE IT, která obvolávala lidi ze své databáze. V případě zájmu klienty ještě obvolala společnost Vincall a postoupila kontakty společnosti Green Power. Celý problém spočíval v nedostatečném informování subjektů údajů a v absenci souhlasu těchto subjektů se zpracováním, resp. postoupením osobních údajů. Jedná se o praktiku, kterou lze považovat za zcela nepřijatelnou a je otázkou času, kdy se jí v nejviditelnějších případech začne zabývat ÚOOÚ v ČR.  Italský dozorový úřad se rozhodl udělit pokutu pouze společnosti Vincall, neboť společnost TELE IT jednala legitimně jakožto správce dotyčných osobních údajů. Dále pak nebylo zjištěno, že by společnost Green Power pověřila Vincall zpracováním osobních údajů. Počínání zmíněných společností sice předcházelo účinnosti Nařízení GDPR, nicméně bylo při udělení pokuty, a zejména pak u její výše, vzato italským dozorovým úřadem v potaz. Již v minulosti byly v Itálii uděleny vysoké pokuty za porušení osobních údajů v oblasti telekomunikací. V roce 2017 dostal jeden z největších italských telefonních operátorů, společnost TIM, pokutu téměř milión euro.

V Belgii byla udělena první pokuta politikovi na základě GDPR

Belgický dozorový úřad udělil na konci května pokutu ve výši 2 000 euro starostovi místní obce za zneužití osobních údajů pro volební účely. Zneužití spočívalo v použití emailových adres občanů, které starosta získal v rámci výkonu své funkce, pro předvolební agitační emaily. Podle belgických úřadů tak došlo k porušení zásady omezení účelu zpracování. Dle úřadů je navíc zásada omezení účelu jedním z klíčových pravidel v rámci Nařízení GDPR, přičemž zvolení zastupitelé, kterým občané svěřili své osobní údaje, musí být obzvláště opatrní při zpracování těchto údajů. Politici vykonávající veřejný mandát si pak musí být vědomi toho, že osobní údaje získané při plnění veřejných funkcí nemohou být nikdy použity pro osobní účely. Vzhledem k omezenému počtu zúčastněných osob, spolu s závažností a délkou trvání protiprávního jednání, byla nakonec udělena pokuta pouze ve výši 2 000 euro. Celá situace nám připomněla příběh jednoho nejmenovaného českého lékaře, který využil seznamu pacientů k jejich kontaktování, aby jej volili. Rovněž v tomto případě došlo k potrestání.

Evropský soudní dvůr bude rozhodovat o přelomovém případě pro ochranu osobních údajů

Irský Nejvyšší soud zamítl žádost Facebooku o nepostoupení případu Evropskému soudnímu dvoru. Facebook se tak snažil o změnu dřívějšího rozhodnutí Irského Vrchního soudu. A o jaký spor se vlastně jedná?

Rakouský aktivista Max Schrems podal žalobuk Irskému Vrchnímu soudu. Ta se týkala předávání osobních údajů facebookových uživatelů z EU do USA. Podle Schremse takové předání představuje zásadní hrozbu pro soukromí uživatelů, neboť bezpečnostní záruky, které Facebook v rámci tohoto předávání nabízí, nejsou vůbec dostatečné a v zásadě jsou i nelegální. Tomu dal Irský Vrchní soud za pravdu, když ve svém rozsudku uvedl, že zde existují legitimní obavy, zejména pak z pohledu neexistence efektivních právních prostředků, které by zajistily účinnou součinnost evropského právního prostředí a práva USA. Tu by měl dnes zajišťovat program Privacy Shield, ve kterém se USA zavázalo v rámci svého právního pořádku dodržovat evropské standardy ochrany osobních dat, které budou na území USA převedeny.

Privacy Shield je ovšem organizován ještě na základě starého nařízení EU ohledně ochrany osobních údajů z 90. let minulého století a nevyhovuje tak dnešním požadavkům. I proto tento případ Irský Vrchní soud postoupil Evropskému soudnímu dvoru, aby rozhodl, zda je Privacy Shield ve vztahu k dnešním nárokům na ochranu osobních údajů stále aktuální. A právě tomu se Facebook snažil zabránit u Irského Nejvyššího soudu. Nebyl ovšem úspěšný, a tak se nyní můžeme dočkat přelomového rozhodnutí Evropského soudního dvoru.

A proč bude tento rozsudek přelomový? Bude totiž fungovat jako precedent do budoucna. Ten se pak bude vztahovat na veškeré další předávání osobních dat z EU do USA a dalších třetích zemí. A pokud bude skutečně program Privacy Shield shledán jako zastaralý, bude mít toto rozhodnutí obrovský dopad nejen na Facebook, ale i další tisíce společností, které převádějí osobní údaje směrem ven z EU.

Pokud si nevíte s problematikou GDPR rady, neváhejte se obrátit na naši obchodní společnost.