Již jednou jsme se kamerovým systémům věnovali. Velice často se ně zaměřuje i Úřad pro ochranu osobních údajů při svých kontrolách. Proto je na místě si některé věci připomenout a rozvést.
Střet práv
Je důležité si uvědomit, že při používání kamer dochází ke střetu práv správce a subjektu údajů. Dobře je to vidět zejména u zaměstnavatelů používajících kamerové systémy na pracovišti, kdy máme oprávněný zájem správce v podobě kontroly zaměstnanců a ochrany majetku na jedné straně a právo na soukromí zaměstnance na straně druhé. U tohoto příkladu je třeba zdůraznit, že možnost monitorovat pracoviště a tím pádem i zaměstnance má podle § 316 zákoníku práce právo pouze ten zaměstnavatel, jehož zvláštní povaha činnosti tomu odpovídá.
Jako příklad takovéto činnosti můžeme uvést obchodní řetězce a záběr kamerového systému na exponovaná místa, kde dochází k přijímání a směně hotovosti. Zde je možné použít tyto záběry, zároveň je ale nezbytné nastavit je tak, aby skutečně snímaly pouze prostor směny peněz a zároveň co nejméně snímaly podobu zaměstnance.
Dokumentace
Jak už jsme výše zmínili, kamerové systémy se velice často stávají terčem kontrol Úřadu pro ochranu osobních údajů. Aby se zabránilo jakýmkoliv komplikacím, je vhodné vést dokumentaci ke kamerovému systému dle metodiky ÚOOÚ. Tato dokumentace se skládá z identifikace kamerového systému a jeho popisu, analýzy jeho používání, analýzy rizik, plánu rozmístění kamer, směrnice na provozování kamerového systému, informační tabulky a podrobné informace o zpracování osobních údajů, ze záznamů o školení, z projektové dokumentace a náhledů jednotlivých kamer a z evidence žádostí o poskytnutí kamerového záznamu a předávacích protokolů. Při řádném vedení všech těchto dokumentů byste se měli vyhnout problémům při kontrole i případným pokutám.
Sankce od úřadu práce
Pokutu ohledně nezákonného kamerového systému neudílí jen Úřad pro ochranu osobních údaj, ale nově i inspektorát práce. Ten byl dříve nucen případné nedostatky u kamerových systémů hlásit na ÚOOÚ, dnes již může udílet pokuty sám, a to až do výše 1 milionu korun. Pokutu do 100 tisíce korun pak může udělit v případě, kdy nebyla splněna informační povinnost. Tedy v situaci, kdy zaměstnavatel neposkytne zaměstnancům informaci o rozsahu a způsobu prováděné kontroly pomocí kamerových systémů.
Informační povinnost
U informační povinnosti se ještě chvilku zastavíme. Velké množství správců osobních údajů totiž nedbána čl. 13 GDPR o povinnosti informovat subjekt údajů ihned po získání osobních údajů. Tato povinnost se samozřejmě týká jakéhokoliv zpracování, kamerového systémy nevyjímaje.
Jaké informace je tedy nutné subjektům údajů sdělit? Základem je totožnost a kontaktní údaje správce. Dále je nezbytné poskytnout kontaktní údaje na pověřence osobních údajů, účely zpracování spolu s právními tituly, uvést alespoň kategorie případných příjemců, v případě zpracování na základě oprávněného zájmu jej subjektu údajů sdělit a na závěr informovat o případném úmyslu předat osobní údaje mezinárodním organizacím nebo do třetích zemí.
Závěr
Je důležité si říct, zdali povaha Vaší činnosti odpovídá používání kamerového systému na pracovišti dle § 316 zákoníku práce. Pakliže ano, je dále třeba minimalizovat zásah do soukromí Vašich zaměstnanců, čehož zpravidla docílíte změnou záběrů kamer tak, aby co možná nejméně snímaly podobu zaměstnanců. Je také nutné zaměstnance o rozsahu a způsobu kontroly pomocí kamerového systému řádně informovat. Na závěr pak připomene Vaší informační povinnost, která se netýká pouze kamerových systémů, ale obecně jakéhokoliv zpracování.
Pokud si nevíte s uvedenou problematikou rady, neváhejte se obrátit na naši obchodní společnost.