Český úřad zeměměřický a katastrální (katastrální úřad) se chystá od června ukončit přístup do katastru
nemovitostí široké veřejnosti. Doposud měl možnost do katastru nahlížet prakticky každý, bez
nutnosti jakéhokoliv přihlášení.
Podle vyjádření předsedy katastrálního úřadu Karla Večeře je hlavním důvodem množící se dotazy
robotických uživatelů, za kterými ve skutečnosti stály společnosti, které informace z katastru
využívaly pro tvorbu vlastních databází pro účely svých podnikatelských zájmů.
Uvedenými dotazy se rozumí vstup do aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí. Těch je během
dne přibližně tři milióny, přičemž pouze za třetinou dotazů stáli reální uživatelé, zbytek tvořili zmínění
roboti.
Podle Večeře nefungovala doposud přijatá bezpečnostní opatření typu captcha, která měla přístupu
robotů zamezit. Složitost některých požadovaných opatření navíc obtěžovala reálné uživatele, které
rušila při práci v katastru.
Nově tak bude nutné pro využívání aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí použít identifikaci
prostřednictvím Národní identitní autority (NIA). Ta zajišťuje služby identifikace a autentizace pro
potřeby veřejné správy.
Výše zmíněná NIA se bude týkat pouze fyzických osob. Právnické osoby budou moci do katastru
v plné verzi nahlédnout skrze Dálkový přístup do katastru. Ten katastrální úřad provozuje již dvacet
let, nejde tak o nic nového.
Změna přístupu se dotýká i zpracování osobních údajů. Společnosti zneužívající katastr pro své
podnikatelské účely nově nebudou mít tak snadnou cestu k této nekalé praktice. Katastrální úřad pak
bude zpracovávat díky nově povinné identifikaci více osobních údajů o návštěvnících Nahlížení do
katastru nemovitostí, včetně toho, co v tomto rejstříku hledají.
Dle vyjádření předsedy Karla Večeře budou ovšem všechny osobní údaje po ověření, zda nejde o
robotické uživatele, smazány. Doba nezbytná pro takové ověření by měla činit 14 dnů.
Nařízení GDPR slaví tříleté výročí
V úterý 25.5.2021 tomu bylo tři roky od účinnosti Nařízení GDPR. Uplynulý rok výrazně
ovlivnila koronavirová epidemie, kdy více než jindy docházelo k hromadnému zpracování
osobních údajů ze strany orgánů veřejné moci, včetně osobních dat zvláštní kategorie
(především informace o zdravotním stavu).
Jako problematická se jevila ochrana dat a celková legitimnost zpracování v rámci projektu
Chytré karantény. Tyto otázky se ovšem do velké míry během uplynulého roku povedlo ze
strany příslušných úřady vyřešit.
Kontroverzní bylo i jedno z posledních mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví,
které ukládalo povinnost zpracovávat osobní údaje vybraným provozovatelům, aniž by k tomu
existovalo legitimní zákonné zmocnění. Ministerstvo navíc tímto krokem vytvořilo velmi
vysoký počet nových správců osobních údajů, kteří by za normálních okolností data svých
klientů vůbec nezpracovávali.
Diskutovaným tématem se postupně během roku staly i soubory cookies. Stávající tuzemská
legislativní úprava totiž nesprávně adaptovala evropskou směrnici, která se věnovala právě
cookies. V České republice tak již téměř deset let platí jiná pravidla pro vyžadování souhlasu se
soubory cookies než ve zbytku EU.
Byť tato právně nešťastná situace trvá tak dlouho, až v poslední době se začaly hýbat ledy, a
ještě v průběhu letošního roku lze očekávat změnu. Ta se dotkne drtivé většiny provozovatelů
webových stránek u nás, kterým tak již nebude ke zpracování skrze soubory cookies stačit jejich
oprávněný zájem a odkaz na nastavení prohlížeče každého z návštěvníků stránek.
V průběhu roku se pak objevily i hlasy hovořící o nedostatečném vynucování Nařízení GDPR
nebo o jeho zastaralosti, byť bylo Nařízení schváleno teprve v roce 2016. Jedním z takových
hlasů byl například poslanec Evropského parlamentu Axel Voss, který se mj. úzce podílel na
výsledném znění Nařízení GDPR. Ten se v průběhu uplynulého roku několikrát vyjádřil v tom
smyslu, že Nařízení GDPR neadekvátně reflektuje technologický vývoj a mělo by být proto
aktualizováno, respektive že by mělo být přijato kompletně nové nařízení zabývající se
ochranou osobních údajů.