Ministerstvo zdravotnictví ještě před přijetím upravilo původně představený návrh mimořádného
opatření z předminulého týdne, které bylo vydané pod č.j. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN.
Hlavním bodem tohoto opatření bylo otevření vybraných provozoven, nicméně především těmto
provozovatelům uložilo novou povinnost vést evidence svých zákazníků. O jeho obsahu jsme Vás
blíže informovali v jednom z předchozích vydáních našeho newsletteru.
Změna se týkala rozsahu zpracovaných osobních údajů a doby zpracování. Původně totiž mimořádné
opatření tuto problematiku vůbec neřešilo, resp. se ji věnovalo velice obecně. Nové znění
mimořádného opatření tak určilo dobu 30 dní pro vedení zmíněné evidence. Specifikovány byly i
sbírané osobní údaje. Těmi by nyní měly být identifikační údaje zákazníka (jméno, příjmení), jeho
kontaktní údaje (telefonní číslo, emailová adresa apod.), informace o času poskytnutí služby vybraným
provozovatelem a také identifikace zaměstnance, který danou službu klientovi poskytnul.
Byť tak Ministerstvo zdravotnictví napravilo část namítaných nedostatků, které původní mimořádné
opatření obsahovalo, stále nedošlo ke korekci té nejzásadnější sporné otázky, kterou je právní titul,
který by takové zpracování umožňoval. Je totiž velmi diskutabilní, zda může Ministerstvo
zdravotnictví zavést takové zpracování pouze na základě podzákonného předpisu, kterým mimořádní
opatření je. Zákon o mimořádných opatření při pandemii COVID-19, na jehož základě jsou
mimořádná opatření vydávána, totiž na podobné nakládání s osobními údaji nemyslí.
Případné implikace vzniklé na základě shledání protiprávnosti předmětného mimořádného opatření
například za strany Nejvyššího správního soudu, zejména pak odpovědnost za takové nezákonné
jednání, budou nicméně dopadat pouze na jeho původce, tedy Ministerstvo zdravotnictví, nikoliv na
adresáty takového opatření (tedy dotčené provozovatele).
I tak má ale každý z provozovatelů za úkol splnit svou informační povinnost vůči svým zákazníkům,
s jejichž osobními údaji v rámci evidence nakládá. Tedy zejména informovat, proč ke zpracování
dochází, na základě jakého právního titulu s údaji pracuje a zda dochází k předání osobních údajů,
přičemž k předání v tomto případě směrem k orgánům ochrany veřejného zdraví určitě dojít může.
WhatsApp omezí své služby uživatelům, kteří nepřijmou nové podmínky
Nové podmínky užívání této aplikace byly představeny již začátkem roku, WhatsApp se ale
po velké kritice, která se strhla, rozhodl jejich účinnost posunout o tři měsíce. Kritizován byl
především záměr mnohem většího předávání osobních údajů uživatelů WhatsAppu své
mateřské společnosti Facebook z důvodu marketingu.
Zmíněné tři měsíce uplynuly 8. května a WhatsApp nyní oznámil, že se rozhodl odvolat
původní záměr, který spočíval ve zrušení účtu těm uživatelům, kteří podmínky nepřijmou do
výše uvedeného data.
Od minulého týdne tedy WhatsApp místo zrušení účtu pouze omezil těmto uživatelům
poskytované služby. Ti tak budou moci WhatsApp dále používat, ale ve značně omezené
míře. Časem ovšem dojde ještě ke větším změnám, které populární komunikační aplikaci
učiní takřka nepouživatelnou a tudíž zbytečnou. Oficiálně však uživatelský účet zrušen
nebude.
Pouze třetina lidí se bojí zneužití svých osobních údajů
Vyplynulo tak z průzkumu provedeného telekomunikační společností Vodafone. Průzkum
se věnoval primárně osobním datům, přičemž z něj vzešlo více zajímavých statistických údajů
ohledně Čechů a jejich vztahu k zabezpečení svých osobních údajů.
Tak například přes 82 % dotázaných by přestalo využívat služby společnosti, která
nedostatečně chrání osobní údaje svých zákazníků. Přes 40 % by se vzdalo výhod spojených
s využíváním moderních technologií, pokud by to znamenalo větší ochranu jejich osobních
dat.
Téměř polovina účastníků průzkumu pak uvedla, že alespoň občas si přečte informace o
využívání souborů cookies při surfování na internetu. Více než 50 % dotázaných si pak myslí,
že má své osobní údaje pod kontrolou.
Průzkumu, který proběhl během letošního února, se zúčastnilo 1204 respondentů. Mimo jiné
z něj vyšlo, že větší starost o ochranu svých dat mají lidé s vysokoškolským vzděláním