Evropské právo v oblasti ochrany osobních údajů začalo v posledních letech trpět tzv. regulatorní inflací,
kdy se původně jednoznačná pravidla stala v důsledku narůstající komplexnosti nečitelnými. Současný
soubor norem vystavuje subjekty vysoké administrativní zátěži, která v konečném důsledku oslabuje
konkurenceschopnost evropského trhu. Aby se tento stav napravil, představila Evropská komise dne
19. listopadu 2025 legislativní balíček nazvaný souhrnný balíček pro digitální oblast neboli Digital
Omnibus. Tento krok představuje pokus o zpřehlednění a zjednodušení celého digitálního a právního
rámce Unie.
Jednou z nejvýraznějších změn, které návrh z listopadu 2025 přináší, je konsolidace pravidel pro nakládání
s daty. Několik doposud samostatných předpisů, například nařízení o volném toku údajů či směrnice o
otevřených datech, má být zrušeno a jejich funkční části budou integrovány do jediného, aktualizovaného
nařízení o datech. Novinky se však dotýkají i samotného nařízení GDPR. Návrh počítá s úpravou definice
osobního údaje, kdy za osobní údaje budou považována jakákoliv data, u nichž existuje rozumná
pravděpodobnost, že by v kombinaci s jinými dostupnými informacemi mohla vést k určení identity
jednotlivce.
Změny se dotýkají také zvláštních kategorií osobních údajů, návrh totiž stanovuje další dvě výjimky pro
jejich zpracování. Návrh počítá s výjimkou z obecného zákazu zpracování biometrických údajů, pokud
je to nezbytné pro potvrzení totožnosti subjektu údajů a pokud jsou údaje a prostředky pro toto ověření
pod výhradní kontrolou daného subjektu údajů. Rovněž obsahuje výjimku pro zbytkové zpracování
zvláštních kategorií osobních údajů pro vývoj a provoz systému nebo modelu umělé inteligence, za
podmínky zavedení vhodných technických opatření.
Dále se Omnibus snaží cíleně bojovat proti fenoménu „únavy ze souhlasů s cookies“. Návrh zavádí
modernější mechanismy, které uživatelům umožní vyjádřit své preference na úrovni prohlížeče nebo
aplikace, čímž se omezí neustálé obtěžování vyskakovacími lištami. Výraznou administrativní úlevu
přináší rovněž reforma hlášení bezpečnostních incidentů a úniků osobních údajů. Oznamovací povinnost
by se měla týkat pouze incidentů, které představují vysoké riziko a lhůta pro oznámení bude prodloužena
na 96 hodin.