Americká společnost Cisco uspořádala průzkum mezi širokou veřejností na téma ochrany osobních
údajů. Průzkumu se zúčastnili občané 12 zemí z celého světa. Obecným závěrem je to, co
naznačovaly už mnohé předešlé průzkumy – za posledních pár let rapidně vzrostlo povědomí lidí
o osobních údajích, jejich ochraně a právech, která se k tomu vážou.

A jaké jsou nejzajímavější závěry z průzkumu společnosti Cisco?

Své osobní údaje aktivně chrání hlavně mladší lidé – téměř polovina respondentů ve věku 25 – 34
let. Oproti tomu u té nejstarší generace (nad 75 let) je to pouze každý sedmý. Tento závěr je logický
a odráží skutečnost, kdy k velké části zpracování osobních údajů dnes dochází především
v digitálním prostředí.

Šedesát procent respondentů shledávají jako pozitivní existenci právní úpravy nakládání s osobními
údaji. Jako vyloženě negativní ji hodnotí pouze 4 % tázaných. I přes to ovšem téměř polovina lidí
neví, jak je v jejich zemi ochrana osobních údajů právně ukotvena.

Polovina dotazovaných schvaluje trasování, nicméně 62 % respondentů odmítá kvůli covidovým
opatřením omezení ochrany osobních údajů. Téměř totožné množství lidí pak souhlasí s kontrolou
očkování na pracovišti. Pokud bychom ještě zůstali u pandemie, přes 40 % lidí nemá problém se
zveřejněním informace o tom, že jsou nakažení.

Téměř polovina dotázaných si myslí, že není schopna dostatečné ochránit své osobní údaje, a to
zejména ze dvou důvodů – častých podmíněných souhlasů a nemožností kontroly firem, které
s osobními údaji nakládají.

Třetina lidí uvedla, že kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů již v minulosti podnikla nějaké
kroky – např. změnila poskytovatele služeb nebo danou službu (př. sociální síť) přestala úplně
používat.

Ministerstva pochybila při rozesílání roušek a respirátorů

Dle vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů se Ministerstvo vnitra a Ministerstvo práce
a sociálních věcí dopustila pochybení proti právní úpravě zpracování osobních údajů, když
minulý rok, těsně před krajskými volbami, rozeslala seniorům roušky a respirátory.

Spolu s dvěma výše uvedenými úřady se pochybení dopustila i Česká správa sociálního
zabezpečení (ČSSZ), když těmto úřadům neoprávněně poskytla osobní údaje z evidence
obyvatel. Zasílání roušek již minulý rok kritizoval Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Maláčové šla celá akce na vrub Ministerstva vnitra, a
tedy jejího stranického kolegy ministra Hamáčka. Ten se k celé situaci od zveřejnění informace
o pochybení nevyjádřil.

Podle mluvčího ÚOOÚ došlo k porušení vícero povinností při zpracování osobních údajů,
přičemž tou hlavní byla absence relevantního právního titulu. K udělení sankce, například
formou finanční pokuty, nedojde. Zákonodárci totiž v rámci zákona o zpracování osobních
údajů udělili výjimku pro podobnou formu sankce veřejným subjektům. Obě ministerstva
včetně ČSSZ tak z celé situace vyváznou bez trestu.

Podobně dopadne i Česká pošta, která fungovala jako distributor při rozesílání roušek a
respirátorů. Zde je důvodem skutečnost, že již došlo ke smazání veškerých takto zpracovaných
osobních údajů. Česká pošta mj. spadá pod gesci Ministerstva vnitra.

Již bylo výše zmíněno, že celá akce byla podrobena kritice ze strany SÚKL, a to kvůli možnému
znehodnocení roušek a respirátorů vlivem špatně zvolené dopravy, resp. zabalení roušek a
respirátorů. Na tuto informaci tehdy ministr Hamáček zareagoval pohrůžkou podání trestního
oznámení na SÚKL pro obecné ohrožení, pokud by se úřad rozesílání balíčků snažil zabránit.

SÚKL pak podobně jako ÚOOÚ nebyl oprávněn udělit České poště dle zákona o
zdravotnických prostředcích jakýkoliv postih. Česká pošta tak vyvázla pouze se zprávou o
provedené kontrole a výzvou k nápravě