Rakouský spolkový správní soud potvrdil rozhodnutí tamního Úřadu pro ochranu osobních údajů (DSB), že
obchodní model pay or okay zavedený deníkem Der Standard porušuje GDPR. Tento model na webu
zmíněného deníku nabízel uživatelům dvě možnosti: buď souhlasit se sledováním a zpracováním osobních
údajů pro účely cílené reklamy, nebo zaplatit 9,90 eur měsíčně za přístup bez sledování.
Podle DSB i soudu byl zásadní problém v tom, že Der Standard neumožnil tzv. granulární souhlasy. Uživatelé
tak museli odsouhlasit celé zpracování najednou, nebo je odmítnout, aniž by měli možnost rozhodnout se
například jen pro některé možnosti cíleného marketingu. GDPR však výslovně požaduje, aby byl souhlas nejen
dobrovolný, ale i konkrétní a informovaný, což tento model podle rozhodnutí nesplňoval.
Samotný deník namítal, že takto detailní nastavení souhlasu není možné do pay or okay modelu implementovat.
Argumentoval, že provoz bezplatné verze webu je ekonomicky závislý na prodeji reklamy, která vyžaduje
sledování uživatelů a sběr statistických dat. Soud ale tyto argumenty odmítl a konstatoval, že zpracování nebylo
podloženo legitimním právním titulem.
Na kritiku se okamžitě ozvala i organizace NOYB, která dlouhodobě bojuje proti obcházení GDPR. Podle
jejího šetření se u podobných modelů ukazuje, že skutečný zájem uživatelů o cílené sledování a marketing je
jen 1 až 7 procent. V případě Der Standardu se ale k souhlasu uchýlilo až 99,9 procent návštěvníků, což NOYB
označilo za důkaz, že nejde o svobodné udělený souhlas, nýbrž o vynucenou volbu mezi soukromím a finanční
zátěží.
Soud sice rozhodl v neprospěch modelu pay or okay, ale zároveň otevřel možnost odvolání k Nejvyššímu
správnímu soudu. Je pravděpodobné, že tato instituce případ následně předloží Soudnímu dvoru Evropské
unie, který by mohl dát definitivní výklad slučitelnosti tohoto modelu s evropským právem. To by mělo zásadní
význam nejen pro mediální domy, ale i pro technologické firmy, které na podobném modelu staví svůj byznys.
Debata o zákonnosti těchto přístupů totiž zdaleka není uzavřená. V dubnu letošního roku Evropská komise
udělila společnosti Meta pokutu ve výši 200 milionů eur právě za použití obdobného modelu. Podle Komise
došlo k porušení Nařízení o digitálních trzích, když uživatelům nebyla nabídnuta skutečná alternativa, kdy by
mohli využívat službu i s menším rozsahem zpracování osobních údajů, ale jinak srovnatelnou s verzí
založenou na personalizované reklamě.