Slovenský parlament přijal zákon umožňující hygienikům sběr údajů o poloze mobilních telefonů za účelem snížení šíření nákazy onemocnění COVID-19. Kontroverzním ovšem bylo ustanovení, které toto zpracování dovolovalo bez souhlasu dotčených subjektů. Hygienici tak mohli od mobilních operátorů sbírat data o libovolných subjektech, aniž by je o tom předtím informovali nebo si od nich vyžádali souhlas.
Slovenská parlamentní opozice vcelku oprávněné upozornila na nebezpečí zneužití tohoto zákona. Ústavní soud jim dal následně za pravdu a příslušné ustanovení zákona zrušil. Předseda Ústavního soudu uvedl, že sice chápe nutnost přijmutí rychlých a inovativních řešení, nicméně je důležité chránit základní práva a svobody slovenských občanů. Upozorňoval především na nedostatek záruk proti hrozbě zneužití zákona a chybějící jasný účel tohoto zpracování.
Celá kauza tím ovšem nekončí, slovenský Ústavní soud se ještě v budoucnu bude zabývat souladem celého zmíněného zákona se slovenskou Ústavou.
Maďarsko plánuje omezit Nařízení GDPR kvůli koronaviru
Maďarská vláda na začátku května oznámila plán omezit výkon některých práv, která subjektům údajů přiznává Nařízení GDPR. Dotčenými právy by měly být mj. právo na informace o zpracování a právo na výmaz směřované na orgány veřejné moci, pokud k tomuto zpracování dochází za účelem snížení šíření koronaviru.
Tyto orgány tak mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu jejich vlastníků a dále je nemusí informovat o tom, že je zpracovávají. Subjekty údajů pak nemají ani šanci zjistit, že k tomuto zpracování dochází. Maďarští občané, kteří by se proti tomuto okleštění jejich práv chtěli bránit, si navíc budou muset na uplatnění svých práv počkat. Vláda totiž hodlá pozastavit všechna potenciální soudní řízení související s těmito omezeními, a to až do konce tohoto výjimečného stavu.
Všechna tato kontroverzní opatření spolu s dalšími, které se nedotýkají osobních údajů, chce maďarská vláda učinit prostřednictvím dekretů premiéra republiky. Ten má od konce března možnost těmito prostředky v zemi vládnout díky rozhodnutí parlamentu. Parlament, kde má ústavní většinu vládní strana Fidezs, tento krok odůvodnil krizí způsobenou onemocněním COVID-19, s cílem co nejvíce snížit jeho šíření. Pravomoc premiéra vydávat zmíněné dekrety pak není nijak časově specifikována, respektive mu je tato pravomoc přiznána po dobu trvání tohoto výjimečného stavu způsobeného koronavirem.
Celou situaci bedlivě sledují orgány EU, kterým se samozřejmě omezení práv maďarských občanů nelíbí, nicméně žádnou akci mimo prohlášení svých představitelů zatím nepodnikly. Obsahem těchto prohlášení jsou pak povětšinou slova o znepokojení nad situací v Maďarsku. Mezi zmíněnými představiteli bychom našli například Andreu Jelinek, předsedkyni Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, nebo Věru Jourovou, místopředsedkyni Evropské komise pro hodnoty a transparentnost.