Dosud držel primát v nejvyšší pokutě Google se svými 50 miliony euro, kterou americké společnosti
udělil francouzský dozorový úřad CNIL.
Lucemburský dozorový úřad šel ovšem ještě dál a jiné americké společnosti, Amazonu, udělil pokutu
ve výši 746 milionu euro (téměř 19 miliard korun). Důvodem byla stížnost 10 tisíc občanů, kterým se
nelíbily marketingové praktiky Amazonu, který podle nich zpracovával jejich osobní údaje na základě
nesprávného právního titulu.
Víc k samotnému šetření zatím bohužel známo není. Lucemburské zákony totiž zakazují podávat
bližší informace o podobné kauze, pakliže může být stále podáno odvolání, respektive dokud není
takové řízení o odvolání ukončené. Ostatně o udělené pokutě ani lucemburský dozorový úřad
neinformoval, byť ji udělil již v půlce července. Svět se tak o rekordní pokutě dozvěděl díky zákonné
povinnosti Amazonu, která jako veřejně obchodovaná společnosti v USA musí podávat podrobné
zprávy o svém hospodaření americké Komisi pro cenné papíry (SEC).
Amazon se již vyjádřil v tom smyslu, že odvolání zcela určitě podá. Byť je Amazon jednou
z největších společností na světě s většinovým akcionářem, který je nejbohatším člověkem na světě,
pokutu v takové výši už pocítí i ona. Byť například americké médium The Wall Street Journal vydalo
zprávu, dle které je pokuta nižší a dosahuje pouze 359 milionů euro.
I tak by se jednalo o pokutu, která tu doposud nejvyšší překonala více než osmkrát. Ostatně ihned po
zveřejnění informace o udělení této pokuty se začaly napříč Evropou ozývat hlasy, že Nařízení GDPR,
respektive jeho prosazování evropskými dozorovými úřady, konečně funguje tak, jak má.
Konečná výše pokuty, ať již činí 746 milionů nebo 359 milionů euro, nicméně stále není definitivní.
Jak již bylo výše uvedeno, Amazon se zcela jistě odvolá a je otázka, zda uspěje ať již v celé věci nebo
alespoň ve snížení konečné finanční sankce. Historicky už se takové případy staly, například British
Airways se v minulých letech podařilo u britského dozorového úřadu ICO srazit původní výši pokuty
ze 180 milionů liber na pouhých 20.
Nová právní úprava ochrany oznamovatelů a její možná porušení
Chystaný zákon o ochraně oznamovatelů samozřejmě obsahuje i výčet typizovaných porušení
ve formě přestupků včetně možných sankcí. Přestupky lze rozřadit do čtyř základních kategorií:
A. Přestupek vědomě nepravdivých oznámení – směřuje pouze na oznamovatele, který
vědomě podal lživé informace. Těmto osobám je možné udělit pokutu až 50 tisíc korun.
Je ovšem otázkou samotné praxe, jak bude toto ustanovení skutečně vymáháno. Zvláště
pak, pokud se oznamovatel rozhodne podat oznámení v naprosté anonymitě, kdy jeho
totožnost nebude znát ani příslušná osoba vyřizující jeho oznámení.
B. Přestupky příslušných osob – toto ustanovení se zabývá především nesplněním
povinnosti příslušné osoby při vyřizování oznámení, které jí stanoví zákon. Patrně
nejzávažnějším takovým prohřeškem může být ohrožení účelů oznámení a poskytnutí
informací o totožnosti oznamovatele nepovolaným osobám. Pokuty za jednotlivé
přestupky jsou poměrně odstupňovány a pohybují se v rozmezí od 20 až 100 tisíce korun.
C. Přestupky povinných subjektů – tato porušení pojal nový zákon nejrozsáhleji ze všech,
když definoval hned jedenáct možných protiprávních jednání, kterých se povinný subjekt
dle zákona o ochraně oznamovatele může dopustit. Mezi ta nejdůležitější patrně patří
nezajištění vnitřního oznamovacího systému, vystavení oznamovatele odvetným
opatřením nebo nezabránění takové skutečnosti a nepřijetí vhodných opatření v případě
důvodného oznámení. Sankce jsou podobně jako u příslušných osob poměrně
odstupňovány a pohybují se v částkách 400 tisíc až 1 milión korun. Vedle toho však toto
ustanovení umožňuje udělit pokutu dle čistého obratu povinného subjektu, a to ve výši
3 až 5 procent.
D. Ostatní přestupky – ostatní přestupky se vztahují na jiné osoby než zmíněné výše u
ostatních tří kategorií. Protiprávními jednáními definovanými v tomto ustanovení je
bránění v podání oznámení, vystavení odvetným opatřením a zmaření účelu oznámení,
respektive poskytnutí informací o totožnosti oznamovatele. Možné pokuty za taková
jednání se pohybují v rozmezí 50 až 200 tisíc korun. U fyzických osob podnikajících je
dle okolností možné přistoupit i k pokutě až ve výši 5 procent čistého obratu.