Několik let avizované utlumení používání rodných čísel jakožto unikátního identifikátoru fyzických osob se opět odkládá, a to na neurčito. Vyplývá tak z novely zákona o občanských průkazech, za kterou stojí Ministerstvo vnitra. Pokud jsme v předchozí větě uvedli slovíčko opět, je třeba říct, že ,,konec‘‘ rodných čísel bylo do příslušných právních předpisů začleněn již v roce 2010, a to na základě vládního návrhu z roku 2009. Konec pak neznamená zrušení rodných čísel jako takových, nýbrž jejich nadúžívání jakožto prostředku pro identifikaci fyzických osob, a to jak ve veřejném, tak soukromém sektoru.
Hlavním důvodem pro výše uvedený odklad je nepřipravenost státních, ale i soukromých institucí, byť měly tyto na přípravu 13 let. Před oním odkladem se mělo za to, že stát přestane od příštího roku vydávat občanské průkazu s uvedeným rodným číslem. Do budoucna se také počítalo s nahrazením rodného čísla v rámci veřejných registrů za jiné identifikátory (např. klientská čísla, čísla osobních dokumentů nebo nový tzv. bezvýznamový směrový identifikátor).
Digitální a informační agentura, pod kterou spadá příprava nově chystaného identifikátoru, přitom v průběhu letošního roku přišla s tvrzením, že rodné číslo jakožto identifikátor používá minimum subjektů veřejné správy. Stejně tak nařízení GDPR, spolu s tuzemskou právní úpravu, v posledních letech do značné míry omezila možnosti soukromých subjektů zpracovávat rodná čísla. Je tak s podivem, že vzhledem k výše uvedené době 13 let na přípravu, ve spojení s výše uvedenou právní úpravou, nejsou státní či (a) soukromé subjekty stále připraveny na ukončení zpracování rodných čísel.
O chystaném útlumu používání občanských průkazu jsme Vás v průběhu posledních let informovali již několikrát. Naposledy v souvislosti s kontroverzním odhadem poradenské společnosti Grant Thorton, dle kterého vyjde stát a soukromé subjekty konec užívání rodných čísel až na 56 miliard korun. Se závěry poradenské společnosti nicméně nesouhlasil Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, pod jehož resort spadá výše uvedená Digitální a informační agentura, a který má právě ukončení a náhradu rodných čísel do velké míry na starost.
Hlavní argumenty pro jejich nevyužívání rodných čísel v zásadě tři. Jako první lze zmínit skutečnost, že rodné číslo je vlastně souhrn hned několika osobních údajů, čímž představuje zvýšené riziko pro možné zneužití. Dalším důvodem je relativně jednoduchá možnost lustrace fyzických osob – pokud znáte jejich rodné číslo, může o ni bez větších potíží zjistit další osobní informace. Třetím důvodem je pak snížení možnosti krádeže identity, která úzce souvisí s předchozími argumenty.
Zpracování rodných čísel
V kontextu výše uvedené zprávy ještě u rodných čísel zůstaneme a nabídneme Vám odpovědi na základní otázky ohledně zpracování rodných čísel ve světle příslušných právních předpisů.
Je rodné číslo osobní údaj zvláštní kategorie?
Osobní údaje zvláštní kategorie, u kterých je třeba zvýšené pozornosti ohledně jejich ochrany, jsou uvedeny v čl. 9 odst. 1 Nařízení GDPR. Jde o výčet taxativní, tedy uzavřený. Rodné číslo zde uvedené není. O osobní údaj zvláštní kategorie tedy nejde. Nicméně je třeba vzít v potaz, že rodné číslo a jeho zpracování je hojně upraveno v zákoně o evidenci obyvatel. Právě ten zpracování rodného čísla do jisté míry určuje a je tak třeba se podle něj řídit.
Kdy může být rodné číslo součástí smluvního vztahu?
Obecně lze říci, že u smluv, které se uzavírají na základě Občanského zákoníku, se zpracování rodných čísel nevyžaduje. Podle § 3019 OZ jsou údaji, dle kterých lze člověka identifikovat, zejména jméno, bydliště a datum narození, popřípadě identifikující údaj podle jiného právního předpisu. Tím by sice mohlo teoreticky být i rodné číslo (viz zákon o evidenci obyvatel výše), nicméně v právní praxi se z důvodu citlivosti tohoto údaje rodné číslo jako identifikátor zpravidla nepoužívá. Pokud zákon přímo zpracování rodného čísla ve smlouvě nepožaduje, je možné jej zpracovávat, pokud tak zákon umožňuje z jiného důvodu (např. plnění související s uzavřenou smlouvou).
Co když po mě někdo chce rodné číslo a já si nejsem jistý, zdali ho mu mám sdělit?
Jednou z povinností, které správcům osobních údajů ukládá Nařízení GDPR, je poskytnout subjektu údajů informace o tomto zpracování. Tedy zejména, zda je poskytnutí osobních údajů vyžadováno zákonem, smlouvou či jiným právním titulem. Tuto povinnost lze ilustrovat na příkladu, kdy je na zaměstnavateli, aby svého zaměstnance řádně poučil o tom, že zpracování jeho rodného čísla je vyžadováno dle zákona. Celou situaci pak lze i otočit v tom smyslu, že subjekt osobních údajů má právo tyto informace po správci požadovat.
Co mám dělat, pokud někdo šíří moje rodné číslo?
Prvotní věcí by mělo být upozornění takového šiřitele na skutečnost, že tak činí a následně ho vyzvat, aby od takového konání upustil. Pokud se pak podíváme na § 17d odst. 1 písm. d) zákona o evidenci obyvatel, zjistíme, že podobné jednání lze charakterizovat jako přestupek. Jeho řešení mají v gesci v přenesené působnosti obecní úřady obce s rozšířenou působností, v Praze pak městské úřady jednotlivých městských částí.