V minulých vydáních našeho informativního newsletteru jsme Vás informovali o tom, že Evropská komise podala žalobu proti České republice k Soudnímu dvoru Evropské unie z důvodu dosavadního netransponování obsahu směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (whistleblowerů). Směrnici přijal Evropský parlament již v roce 2019, přičemž členské státy Evropské unie měli čas do 17. prosince 2021 přijmout a následně uvést v účinnost vnitrostátní právní předpisy, které by obsah této směrnice uvedly v život.
Což se u nás z hlediska účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů doposud nestalo. Zákon sice již na začátku června ukončil své putování legislativním procesem, když jej podepsal prezident Pavel, v účinnost ovšem vstoupí až 1. srpna tohoto roku.
Pokud jsme výše uvedli žalobu ze strany Evropské komise a možnou finanční sankci, která může pro Českou republiku v důsledku jejího podání nastat, je důležité se podívat také na princip, na jakém základě je tato pokuta vypočítávána.
V případech, kdy z hlediska Evropské komise některý z členských států nesplní své legislativní povinnosti, jako tomu bylo v tomto případě, se obvykle stanoví fixní částka za každý den prodlení s přijetím dané právní normy. Česká republika tak bude platit 4 900 euro za každý den prodlení s nepřijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Pokud bychom se řídili datem 17. prosince 2021, kdy měl být zákon součástí legislativního pořádku členských států EU a 1. 8. 2023, kdy tuzemský zákon skutečně vstoupí v účinnost, dostaneme se na částku 2,9 milionů euro, tedy bezmála 70 milionů korun.
Je ovšem otázkou, jak se k žalobě postaví Soudní dvůr Evropské unie. V zásadě existují především tři scénáře. Soudní dvůr Evropské unie plně vyhoví žalobě Evropské komise a Česká republika bude muset zaplatit pokutu v plné výši. Druhou možností je snížení pokuty ve smyslu toho, že soud jako rozhodný den pro její určení stanoví datum platnosti zákona (20.6.2023), nikoliv účinnosti. V takovém případě by došlo k nepatrnému snížení konečné výše pokuty. Třetí možností je také snížení pokuty, ovšem na základě právního názoru Soudního dvora Evropské unie v tom smyslu, že závažnost provinění České republiky není tak významné, čemuž neodpovídá denní pokuta 4 900 euro, přičemž soud rozhodne o jejím snížení.
Stále jde ovšem samozřejmě pouze o spekulace. Soudní dvůr Evropské unie může rozhodnout jinak. V ideálním případě pro Českou republiku by třeba mohl přistoupit ke kombinaci druhé a třetí z výše uvedených možností.
ČTÚ za první rok fungování novely zákona udělil pokuty za takřka 5 milionů korun
Novela zákona o elektronických komunikacích z minulého roku měla mj. za cíl omezit činnost tzv. telešmejdů. Podobně jako u souborů cookies, i v tomto případě mohli subjekty oslovovat občany s marketingovými nabídkami primárně za předpokladu, že tyto k tomuto oslovení udělily předem svůj souhlas (tedy tzv. opt-in varianta).
Za téměř rok fungování této nové právní úpravy obdržel Český telekomunikační úřad, jež v oblasti telemarketingu vykonává dozorovou činnosti, více než 1 300 stížností týkajících se nevyžádaných obchodních sdělení prostřednictvím telefonních hovorů. Dle mluvčí ČTÚ nicméně činnost úřadu komplikují často neúplná podání stížností, na základě kterých lze následně povinnosti dané zákonem složitě vymáhat a jejich nedodržování dokazovat. Vedle toho jsou si dozorové činnosti ČTÚ samozřejmě vědomi i telešmejdi, a tak používají techniky, které znesnadňují jejich trestání. Nejčastěji jde o využívání předplacených telefonních karet či volání ze zahraničí, které zhoršuje možnosti jejich identifikace.
I přes to ovšem ČTÚ za uplynulé období stihnul rozdat pokuty za bezmála pět milionů korun. Zatím dvě nepravomocné pokuty ve výši 2 200 000 Kč obdržely společnosti nabízející služby v oblasti fotovoltaiky. Dle mluvčí ČTÚ ovšem od jejich udělení (nepravomocného) přestala být fotovoltaika hlavním tématem stížností.
Pomyslné první místo tak převzali telešmejdi nabízející finanční služby, zejména v oblasti pojištění nebo investování. S odkazem na výše uvedenou fotovoltaiku a obecně zdražující energie pak relativně často dochází i k nevyžádaným nabídkám právě v oblasti poskytování energií.
Terčem dozorové činnosti ČTÚ se pak v uplynulém roce stali i telefonní operátoři, a to za neposkytování součinnosti při probíhajících kontrolách.