Úřad pro ochranu osobních údajů se stal adresátem velkého počtu stížností z řad veřejnosti ohledně zveřejnění jejich osobních údajů v souvislosti s jejich datovými schránkami. Tuto skutečnost zcela jistě ovlivnila i novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, na základě které byl od začátku letošního roku významně rozšířen okruh povinných držitelů datových schránek. Jen minulý týden Úřad pro ochranu osobních údajů zaznamenal přes sto takových stížnost.
Nejde přitom o nic nového. Veřejný seznam držitelů datových schránek existuje již od roku 2009. Nicméně, jak bylo uvedeno výše, od 1. 1. 2023 byla datová schránka na základě zákonné povinnosti zřízena velkému počtu fyzických (podnikajících) osob, které by si jinak datovou schránku pravděpodobně nezřídily. Pokud pak dojde k vytvoření datové schránky, vybrané údaje jsou v tomto seznamu zveřejněny automaticky.
U právnických osob a fyzických podnikajících jsou ve zmíněném seznamu uvedeny údaje jako IČO, sídlo podnikání nebo samotný identifikátor datové schránky. U nepodnikajících fyzických osoby pak adresa trvalého bydliště. Mluvčí Ministerstva vnitra uvedla, že seznam držitelů datových schránek není jediným veřejným seznamem, kde mohou být podobné osobní údaje zveřejněny, když zmínila registr živnostenského oprávnění nebo obchodní rejstřík.
Pokud jsme výše uvedli, že Úřad pro ochranu obdržel velký počet stížností, ve skutečnosti šlo v mnohých případech o žádost o výmaz ve smyslu ustanovení čl. 17 Nařízení GDPR. V takovém případě se však subjekty údajů obracejí na špatný správní orgán. Žádosti subjektů údajů o uplatnění svých práv dle Nařízení GDPR je nezbytné směřovat na správce osobních údajů. V tomto případě je tímto správcem Ministerstvo vnitra. Subjekty osobních údajů by se tak primárně měli obracet právě na tento orgán.
Úřad pro ochranu osobních údajů uvedl, že si od Ministerstva vnitra vyžádá doplňující informace, aby následně mohl posoudit zákonnost celého zpracování. Podobně jako uvedené ministerstvo pak ÚOOÚ dodalo, že možnost nebýt zveřejněn ve zmíněném seznamu držitelů datových schránek je u vybraných uživatelů otázkou pouhého nastavení jejich datové schránky, které mohou kdykoliv změnit.
Česko už zná pravděpodobnou výši pokutu za nepřijetí whistleblowing zákona
V minulém vydání našeho informativního newsletteru jsme Vás informovali o tom, že Evropská komise podala žalobu proti České republice k Soudnímu dvoru Evropské unie z důvodu dosavadního netransponování obsahu směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (whistleblowerů). Směrnici přijal Evropský parlament již v roce 2019, přičemž členské státy Evropské unie měli čas do 17. prosince 2021 přijmout a následně uvést v účinnost vnitrostátní právní předpisy, které by obsah této směrnice uvedly v život. Česká republika tak však do dnešního dne neučinila.
Žalobu nyní projednává Soudní dvůr Evropské unie, který v této věci dosud žádné rozhodnutí nevydal. Podle mluvčího ministerstva zahraničí je však téměř jisté, že v tomto případě bude na Českou republiku ze strany EU uvalena finanční sankce. Mluvčí doplnil, že v podobném duchu se bude nést i samotná výše této pokuty, kde je více než pravděpodobné, že Soudní dvůr Evropské unie nijak výrazně nevybočí z návrhu, který v žalobě uvedla Evropská komise. Česká republika tak bude platit 4 900 euro za každý den prodlení s nepřijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Vzhledem k výše uvedené lhůtě stanovené pro inkorporaci evropské směrnice tak tato sankce k dnešnímu dni činí přibližně 54 milionů korun. Tato pokuta se pak zvyšuje každý den o zmíněných 4 900 euro do doby, než Česká republika předmětný zákon přijme.
K dnešnímu dni se zmíněný vládní návrh nachází před projednáním ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně, které by mělo proběhnout v průběhu příštího měsíce. Vzhledem k současnému znění vládního návrhu se však očekávají četné pozměňovací návrhy. Návrhy k vylepšení současného návrhu se pak dají čekat nejen od opozičních politiků, ale i těch vládních. Místopředseda vlády Ivan Bartoš například již na konci minulého roku prohlásil, že současný vládní návrh je horší, než předchozí znění, které navrhovala minulá vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše. V podobném duchu se vyjádřily i zástupci Transparency International. Hlavní výtkou je absence možnosti oznámit podezření na protiprávní jednání anonymně nebo na jednání, které by mohlo vykazovat ,,pouze‘‘ znaky přestupku. Dle současného návrhu zákona by se takovými oznámeními nemusely povinné subjekty vůbec zabývat.