V minulých týdnech jsme Vás postupně informovali o aspektech chystaného zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowerů), jehož návrh se nyní nachází na půdě Poslanecké sněmovny. Přijetím
zákona Česká republika splní povinnost, jde totiž o implementaci evropské Směrnice o ochraně
osob, které oznamují porušení práva Unie.
Tuzemští zákonodárci by zákon sice měli přijmout do 17. prosince, nicméně vzhledem k současné
situaci ve sněmovně je možné, že tomu tak nebude. I tak je ovšem stále ve hře, že zákon v brzké době
po volbách schválí nová sněmovna a veškeré náležitosti budou vymahatelné dle plánu již od 1. dubna
2021.
Rádi bychom Vám tedy v rámci následujícího textu pro lepší přehlednost shrnuli vše podstatné
z předchozích článků.
Co je to whistleblowing?
Jde o oznámení protiprávního jednání, které naplňuje znaky trestného činu nebo přestupku a o
kterém se oznamovatel dozvěděl díky svému zaměstnání či obdobné činnosti. Obdobnou činností
se rozumí služba, činnost OSVČ, výkon práv spojených s účastí v právnické osobě, výkon funkce
člena orgánů právnické osoby, správa svěřeneckého fondu, dobrovolnická činnost, odborná praxe,
stáž nebo výkon práv a povinností vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb.
Koho se týká (tzv. povinné subjekty)?
A. Zaměstnavatelé, kteří v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnávali v průměru nejméně 25 zaměstnanců.
B. Veřejní zadavatelé podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než
5 000 obyvateli, to neplatí, pokud jde o obec s rozšířenou působností.
C. Orgány veřejné moci vykonávající působnost a osoby vykonávajících činnost v civilním letectví, námořní
dopravě, odvětví ropy a zemního plynu.
D. Osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího
spotřebitelský úvěr.
E. Další osoby podnikající na kapitálových trzích, prostřednictvím investičních fondů nebo v pojišťovnictví.
Jaké hlavní povinnosti pro povinné subjekty zákon přináší?
Hlavní novinkou je povinnost povinných subjektů zavést tzv. Vnitřní oznamovací systém (VOS). Ten bude představovat jednu z možností, jak budou moci oznamovatelé svá podezření sdílet.
Příslušná osoba (osoba pověřená spravovat VOS) bude v rámci VOS vyřizovat tato oznámení. Tedy nejprve zhodnotí, zda jsou vůbec relevantní. Pokud dojdou k závěru, že ano, navrhnou povinným subjektům opatření, která by bylo vhodné přijmout k ukončení současného protiprávního vztahu. V případě zájmu ze strany oznamovatele jej pak příslušné osoby průběžně informují o vyřízení oznámení a přijatých opatřeních.
Jaké jsou další možnosti pro podání oznámení?
Ministerstvo spravedlnosti – pověření zaměstnanci ministerstva spravedlnosti budou vyřizovat Oznámení velmi podobným způsobem, jako je tomu v případě VOS.
Uveřejnění – Za určitých okolností může oznamovatel svá podezření volně zveřejnit.
Co je cílem nové právní úpravy?
Regulovat možnosti, prostřednictvím kterých mohou whistlebloweři svá oznámení podávat. A zároveň tyto oznamovatele chránit před tzv. odvetnými opatřeními.
Typickým odvetným opatřením může být propuštění ze zaměstnání, rozvázání smluvního vztahu, odvolání z vedoucí pozice, uložení kárného opatření, snížení platového ohodnocení, přeložení nebo jiné formy diskriminace, jejichž hlavním cílem je potrestat oznamovatele.
Co hrozí osobám, které se proviní proti zákonu o ochraně oznamovatelů?
Součástí zákona jsou i typizované přestupky a následné sankce. Přestupky lze rozdělit do čtyř kategorií – vědomě nepravdivá oznámení, přestupky povinných subjektů, přestupky příslušných osob a přestupky jiných osob. U všech přestupků jsou stanoveny finanční sankce, přičemž ty nejvyšší šplhají až k miliónu korun nebo 5 procentům z čistého obratu